Žít nebo přežívat? Vybere si život slušné dcery nebo drogově závislého rebela?

Může se nenávist proměnit v lásku? A může se láska proměnit v nenávist? Po tom, co mě unesli, jsem zjistila, že možné je všechno... „No tak jo! Postav mě zpátky, já radši půjdu po svých," vykoktala jsem a snažila se dostat na zem. Nechtěla jsem u něj být tak blízko. Emmet mě úplně ignoroval a dál se mnou mířil k vile. Prala jsem se s ním a kroutila sebou. To už jsme byli promoklí oba. Byla jsem si jistá, že mě musí za chvíli položit. Jenže on si jen povzdychl a vzal mě okolo pasu a přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor. „Jako vážně?" zahučela jsem bezmocně a bušila mu do zad. „Heej! Pusť mě! Tohle je hloupý." Mohla jsem mluvit s betonovou zdí a vyšlo by to nastejno. Když přišel do pokoje, posadil mě na židli. Docela jsem si oddechla, že ne na postel. Jenže pak vytáhl provazy a začal mě přivazovat. „Emmete ne! Neblázni! No tak!" křičela jsem zděšeně a házela sebou, co to šlo. Bylo to marné. Když to dokončil, šíleně se na mě podíval a vytáhl injekční stříkačku. „Bože ne! Už ne! Prosím...," kňourala jsem potichu. Bylo na něm vidět, že si mé zděšení užívá. „Neboj, tohle tě jen trochu omámí. Spát nebudeš," smál se zlomyslně. „To mě má jako uklidnit?!" štěkla jsem na něj. „Možná. Ale po tom, co udělám, snad už utíkat nebudeš. To tě ponaučí," houkl temně. -Vážně bych chtěla poděkovat Betty, která mě dokopala k tomu, abych to sem dala :) Doufám, že se vám to bude líbit) -Mimochodem nový obrázek k Životu v kostce je od @-FeyA- ;) děkuji ti ještě jednou)

Dvě odlišné dívky, ale jeden svět. Averil a Rue. Ani jedna nezná tu druhou a na první pohled je nic nespojuje. Averil je bohatá blondýnka, která chodí do kostela, má svou rodinu, skvělého kluka a je přijatá na nejlepší vysokou ve městě. Vše je u ní perfektní a nic jí nechybí. Rue je oproti ní nicka. Žije v Tajném ústavě ZERO, protože jí v šesti letech, našli zvláštní buňky, které ji odlišuji od ostatních. Rodina se ji zbavila, má jednoho kamaráda a už jedenáct let nespala. V jednom kuse do ní hází prášky a každý den je nucena chodit na vyšetření. Mají tedy ty dvě něco společného? Nevypadá to tak. Objevíte, co ty dvě spojuje?

„Je nesmysl věřit v něco, co neexistuje." Ostrov. Tajemné místo, kterým rodiče děsili své děti, když byli malý. Říkávali jim, že když poruší pravidla, jednou se tam ocitnou, ale čím byli jejich děti starší, tím víc zapomínaly na ostrov a na nějaká pravidla. Ale jednou nadešel ten den, kdy si všichni vzpomněli, ale to už bylo dávno pozdě. Tehdy bylo River čtrnáct, když se dostala na ostrov. Byla tlustá, hlučná, rozmazlená holka, co se chystala v budoucnosti na vysokou, ale porušila pravidla. Myslela si, že jí její bohatí rodiče odvezou a že je toto jen nějaký ubohý trest, ale mýlila se. Dnes jí je skoro sedmnáct a ze stovky přeživších, zbyla ani ne půlka. Jenže tehdy na začátku nikdo netušil, že ostrov je plný zločinců, kteří je chtějí zabít. Nezbývalo jim nic jiného, než začít zabíjet, aby přežila aspoň ta malá skupina. Vše se ale mění, když se objeví na jejich území zločinci, kteří tvrdí, že jim chtějí pomoct.