Vždy tu pro něj byl, nikdy jej neopouštěl. Vždy jej sledoval, pohled z něj nespouštěl. Jak těžké je žít utajován, to on moc dobře věděl. Ta touha byla nezměrná. Ale on čekal. Vyčkával. Ale jednou už to nevydržel.

Dovolená. Čas na odreagování, zábavu a užívání. Jenže když se člověk den předtím rozejde se svou druhou polovičkou, i krásná, jasná obloha se ihned zatáhne a svět potemní. Ne vždy ale zůstane obloha navždy zatažená. Někdy se možná objeví někdo, díky komu je svět opět jasnější. Někdy se možná ale objeví někdo, kvůli komu obloha časem ještě více potemní.

První díl trilogie Nuzné poměry. Teprve patnáctiletá slečna žije ve středověkém městě se zajímavým jménem - Murder. Vražda. Město je beznadějné, nejbeznadějnější v celé zemi, známé jako Velká Británie. Město plné zlodějů, vrahů, prostituce a chudoby je přímo prolezlé špínou. Je jen málo způsobů přežití pro dívku bez domova. Buď může zaprodat své tělo, nebo se vzdát. Je tu ale i jiná možnost? Victoria Wood. Jméno bastarda, které jí dal její otec jí velmi často zavírá dveře, ale ty jí zase otevírají hbité prsty a lehký krok. Dokáže Victoria přežít ve škole zlodějů, kde je dívka nevítaným vetřelcem a bezmocnou obětí? *Všechna práva vyhrazena. Neručím za pravdivost jakýchkoliv údajů. Veškerá podobnost s živými či mrtvými osobami je čistě náhodná. #1 v Fantasy!! Cover by @EBBubeliny

Jak to asi může dopadnout, když se ne tak zlá ježibaba dostane do potyčky s dvojicí feťáků? Na Inkittu vydáno 18. srpna 2020.

Tronnor AU short story " Takže si vyber. Nebudu se tě ptát víckrát. Jeden den Connore. Jeden den s Troyem. A nikdo se nedozví tvé "malé" tajemství...."

„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

"Srdce mi bilo, cítil jsem, jak naráží do mého hrudníku, ale mé plíce nefungovaly. Tajil jsem dech. Zděšením? Kéž, bych mohl říct, že ano, ale byla by to sprostá lež. A já odmítám lhát sám sobě. Byl to úžas. Pár věcí už o sobě vím. Za těch devatenáct, let jsem stihl poznat toho člověka, který na mě každé ráno hleděl ze zrcadla. A to, co pro mě bylo do dnes asi nejhorší, byl fakt, že mé srdce se nerozbuší v přítomnosti dívky, ale kluka. Jenže potom přišla dnešní noc. A já uviděl jeho."

„Co všechno bys byla ochotná udělat, aby se splnilo tvé největší přání?" Když mladý filozof Owen položí tuto otázku své kamarádce Lorelei, která je do něj už léta potají zamilovaná, sedmnáctiletá dívka s jistotou odpoví, že cokoliv. Jenže pak Owen zmizí a zůstane po něm jen jedna polaroidová fotografie a mapa Londýna. Lorelei následuje indicie, které jí zanechal. Na její neobvyklé pouti se k ní připojuje pouliční iluzionista, jehož kouzla jsou možná víc než jen obyčejné triky. Zatímco spolu řeší Owenovy hádanky na místech, která v ní probouzejí spousty dávno zapomenutých vzpomínek, pokouší se narovnat pokřivený vztah s matkou, jenž poznamenala rodinná tragédie. Ve víru kouzel a iluzí si Lorelei postupně začíná uvědomovat pravdu o své lásce k Owenovi a především o sobě samé.

„Jedna z dcer Patria zpustoší celou zemi. Žádná armáda se nebude moci její síle vyrovnat a nikdo nebude schopen ji zastavit. Před její mocí nebude úniku." „Zavřete dceru ledu Vaše veličenstvo! Léto je mírumilovné, nikomu neubližuje, zavřete Rosselu!" Vždycky, když jsem v nějakém příběhu četla, že se celé království obrátilo vzhůru nohama, kvůli nějaké věštbě, přišlo mi to neskutečně pitomé. Dokud se tak nestalo i v Patriu. V mých sedmi letech naši rodinu navštívila Nixa s varováním o moci jedné z nás, která přinese všem zkázu. Její věštba se však nezmiňovala o tom, zda je ona síla má nebo mé sestry Mirabeth. Celé království se snažilo přijít na řešení. Jedna z královských dcer má zničit celou zemi. Co byste udělali vy? Odpověď, co udělali mí rodiče je prostá. Zavřeli mě do cely, hluboko ve sklepeních zámku. Údajně z důvodu, že moc o které je ve věštbě řeč musí být samozřejmě zima, protože léto není schopné ublížit. Jenže právě tato domněnka zapříčinila to, že teď Patrium umírá. Spletli se. Zavřeli špatnou sestru. Cover od úžasné @GabrielaBartoov #1 v kategorii fantasy (3.8 2020)❤ #4 v kategorii Fantasy (15.8 2017) ❤ dekuju moc❤ #3 v kategorii Fantasy (8. 12 2017)❤❤ Dekuju moc❤

Z pohledu prince. Princ to nebude mít vůbec lehké, aby si vybral tu pravou, ale stejně svojí pravou lásku najde ( z pohledu dívky tedy Elly to najdete na účtě Anezkin)