Lord Voldemort je poražen. Většina Bradavických studentů, stejně jako Hermiona, Ginny, Ron a Harry, se vrací zpátky do školy, aby si dodělali náležité vzdělání. K velkému údivu všech se ke studiu vrací i Draco Malfoy, společně s Blaisem Zabinim, Theodorem Nottem, Pansy Parkinsonovou a dalšími hady. Všichni si přejí, aby poslední rok na Bradavické škole čar a kouzel konečně proběhl poklidně, ale bude to opravdu tak? A co když dva odvěcí nepřátelé budou muset z nařízení ředitelky McGonagallové spolupracovat? Změní Hermionin projekt na zlepšení mezikolejních vztahů atmosféru v Bradavicích k lepšímu nebo naopak? Oddechová, ale velice dlouhá Dramione povídka/komedie, která je zaměřena především na Zmijozelskou komunitu. Jak je u mě zvykem, začátek je trošku nudnější, ale pokud těch pár kapitol přelouskáte a dáte povídce šanci, věřím, že se budete bavit :). Přeji příjemné čtení a doufám, že se Vám bude příběh líbit. Začátek: 14. listopadu 2017 Konec: 27. června 2018 Povídka ještě neprošla korekcí a přepisem, proto se zde občas objevují překlepy a malé nesrovnalosti, které ale pro děj nemají žádný význam. *** Věnováno Žanet a Šárce. *** Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí světa Harryho Pottera patří úžasné J. K. Rowlingové. Povídka není psána za účelem zisku.

„Je milenec mé ženy." „Je manžel mé milenky." „A já jsem katem těch dvou." -dočasně pozastaveno-

"Jsi strašný egoista." Povzdechla jsem si a znovu si ho celého ještě jednou pořádně prohlédla. Jeho vlasy mu spadaly do obličeje, ale i tak jsem na sobě cítila jeho nenasytný pohled, který mě čím dál více hltal. "Krásně lichotíš." Najednou mi přišlo, že je až moc blízko, ačkoli před malou chvíli stál u kuchyňské linky. "To nebyla lichotka, tupče." Přivřela jsem k sobě svá oční víčka, když se ode mě urychleně odtáhl. "Jsem raněn." Řekl hystericky a tiše odešel. č. 12 v kategorii Fan fikce 6.4. 2017 č. 8 v kategorii Fan fikce 10.4. 2017 č. 6 v kategorii Fan fikce 12.4. 2017 č. 2 v kategorii Fan fikce 28.4. 2017 č. 1 v kategorii Fan fikce 16.6. 2017 <3 DĚKUJI!

Vera se s Fredem a Georgem kamarádí od první jízdy v Bradavickém expresu. Společně procházejí studiem kouzel i vším ostatním. Ale může se pro ni jeden z nich stát víc než kamarádem? "Myslel jsem si, že tě ztratím," podíval se mi zpříma do očí. "Pokud si mě budeš hlídat, neztratíš mě nikdy." Nejlepší umístění: #41 ve Fanfikce cover by: Stupidia

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.