Kouzla, kouzla, kouzla. Kdo by je nechtěl znát?

Mladá dívka, Brigitte, skončila ve Zmijozelu, jako většina její rodiny. Brigitte tu kolej má ráda a vůbec jí nevadí tam studovat, protože nemá takové předsudky jako ostatní. Nemůže to však ohrozit její dětské přátelství? Najde si zde nové přátele? Možná, že se v její koleji skrývá její spřízněná duše. Kdo ví. Tak proč je pro většinu Zmijozel špatně? - Jedná se o druhý díl 'Co když to bylo jinak?' (dějově se ovšem odehrává před ním, takž se může číst i předtím) - Poznámka: V mém příběhu se budou prolínat původně různé generace kouzelníků (např. bude se tam objevovat James Potter zároveň s Luciusem Malfoyem , nebo taky Tomem Riddlem) = NENÁSLEDUJE KÁNON 19.7. - #93 Fan fikce

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.