"Odněkud ji znám, ale odkud?" FF o Baxtrixovi (není to psané podle skutečnosti) Nejlepší umístění: #1 v kategorii Baxtrix

Beth je mladé 17 ročne dievča,ktoré nemalo šťastie na chlapcov aj keď je naozaj krásna. Jednoducho nenašla toho pravého. No jedného dňa sa to všetko zmení a budú mať o ňu záujem dokonca dvaja chalani,ktorý sú najkrajší z celej školy. Ako si vyberie??? To sa dočítaš v tomto príbehu. ?

Baxtrix je celkem normální poník, až na to, že žije spolu s Herdynem a Wedrym, věnuje se streamování a youtubu. Ale přijde jeden den který to všechno změní... Tohle není zamilovaná fanfikce jak se může zdát, tohle je něco úplně jiného. Cover art by me

Mám ho rád. Je užasný. Nechci zůstat jen jeho kamarádem chci být něco víc než jen kamrád. Ale jak to vidí on ?

,,Jsi obyčejnej a namyšlenej lhář..." Řekla jsem se slzami v očích. ,,A ty jsi zase kurva." Řekl chladně... Bez citu. ,,Fajn jak chceš... Nazdar!" Řekla jsem a třískla dveřmi.

Holka, co se poznala s Mentem má ho ráda nebo ho nenávidí. Poznala se i s Baxem který jí utěšil v nejhorších chvílích, má ho ráda. Pocit zrady Smutek Bolest To vše pociťuje . Dozvi se víc...

příběh o mé kamarádce, která je zažraná do Baxe :D :)

Stane sa z ich priateľstva láska? ❤ Bude z nich pár? ❤Všetko sa dozviete v príbehu ❤Prajem príjemné čítanie❤

Volám sa Grace Laurenc. Žijem si kľudný život so Sebastiánom. Sebastián je môj brat. Nevlastný brat. Máme sa veľmi rady. Možno až príliš na to že sme súrodenci.

Tento příběh je smyšlený. ,,....no tak vstávej." Říká Nikol. Vážně musím? Řeknu si v duchu. Ano musíš. A také si sama odpovím. Přinutím se a vstanu. Kolik je hodin? Jediné co mě teď zajímá je kolik je hodin. Podívám se na mobil a zjistím že je 5:16. ,, No tak honem. Víš kolik je hodin? Víš vůbec co je za den?" Nikol je nějaká nadšená. Pomyslím si. ,,No jo už si vzpomínám. Dneska je ForFans." Jediná akce kde se s ním setkám. Jmenuji se Rozálie (ano vážně se tak jmenuji) a je mi 16 let. S kámoškou Nikol jedu na ForFans poprvý a už se nemůžu dočkat. Rychle jsem na sebe hodila džíny a delší volný tričko a mikinu. Do jedné ruky jsem si vzala snídani a do druhé tašku. Ještě jsem rychle očima přelítla po pokoji jestli jsem na něco nezapoměla a vyrazily jsme na vlak. *Na nádraží* Vlak měl 15minut zpoždění tak jsem si dala na záchodech mezitím řasenku. Vlak mezitím přijel. S Nikol jsme si sedly do prázdnýho kupé a obě jsme usly. *Z pohledu Nikol* Rozka ještě spí. Tak si zapnu messenger. A hele nová zpráva. Je od Míši "Holky v jakém kupé sedíte?" Vyjdu z kupé a podívám se na číslo. "V kupé číslo 103. A ty?" Miša odepsala "Ježíš to je náhoda já ve 105 počkej hned jsem u vás". A vážně za ani ne 10sekund byla tam. Cesta utíkala a my s Míšou jsme furt kecaly. Rozka celou cestu spala a my ji nechaly. Ahoj tento příběh je smyšlený. Moc se omlouvám za chyby. Děkuji Váš Rozik :) .