❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

Jsme krásní, chytří, silní a šokující. Bezohlední, arogantní a zlí. Smutní, nemilovaní a ztracení. Jsme všechno, co milujeme, a všechno, co nenávidíme. Jsme generací trosek a lidí. Generací, které patří svět.

DOKONČENÉ best#16 Smrtka život neberie. Smrtka len príde po dušu, aby ju mohla bezpečne odprevadiť zo sveta živých. Nie je to žiadny záporný hrdina, ani strašidlo. Len si robí svoju prácu a popritom sa učí ľudským emóciám. Dokáže sa však naučiť aj tej najsilnejšej? "A jediná sekunda sa stane hodinami skôr, než ubehne. Povedieme rozhovor tak dlho, ako to budú sami potrebovať. Povedia mi o svojom živote, o svojich snoch a o láske, ktorú mali možnosť spoznať. Ja budem počúvať, pýtať sa, pamätať si. "

život, smrt - dvě slova, rozhodujíc vše. Znamenají něco, nebo jsou jen náhražky? Náhražky lži a pravdy. A co když je za životem a smrtí ještě něco víc... Roztříšti lež a poznej pravdu. #28 v kategorii populárně naučné - Děkuji

Jeho srdcem proudí hudba a v jeho hlavě se tvoří slova. A když se dají dohromady, vznikne neobyčejná symfonie. Ale může být píseň bez not? LGBT+ story ElenWh©2017 30. 6. 2017 - 27. 7. 2018 #18 in Teen Fiction

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

!PŘEPISUJE SE - V ČÍSLECH KAPITOL JE BORDEL! NEDOKONČENO, DOPISUJE SE. Někdy to přijde z minuty na minutu. Vše je v pořádku a pak stačí jediný krok vedle k tomu, abyste pocítili sílu pádu. Dlouhého, nezastavitelného pádu s nejistým koncem. V mém světě nikdy nestačilo dělat věci dokonale, ani perfektně; potřebovali jste víc než to. Podat nejlepší možný výkon i za cenu ztráty spřízněné duše. Nemít slitování. Protože pouze velmi málo koní takové požadavky splňovalo. Myslela jsem si, že jsem dokonalá, dokonale perfektní. A že žít za fasádou hraného štěstí je normální. Možná, že občas je pád přesně to, co potřebujeme. Někdy mohou v temnotě tam dole čekat lidé a dokonce i koně, se kterými si musíme projít peklem, abychom společně našli svobodu. Někdy je třeba utéct ze zlaté klece a riskovat vše jen, abychom zjistili, kdo doopravdy jsme. • Příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Jména všech zúčastněných byla změněna. Některé fotky jsou vlastnictvím autorky. Příběh doporučuji osobám věku 13+