PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)

Bylo to jako sen, když mladičké Hazel spadlo do klína nemalé dědictví v podobě starého, kouzelného domu na vesnici. Domu, který byl obklopený záplavou vlčích máků, které Hazel vždycky tak milovala. Ač o svých vzdálených příbuzných, kteří jí dům odkázali, nikdy neslyšela, nebránilo jí to v tom, aby ho přijala s otevřenou náručí a ve svých jednadvaceti letech se odstěhovala se svou věrnou kočičí společnicí Nelliel do odlehlé vesnice, kde nikoho neznala. Její nadšení však nebude trvat dlouho, když zjistí, jaké děsivé tajemství na ni čeká. Když se nemožné stane možným a jedna neškodná hra spustí kolotoč nečekaných událostí. Příběh čeká v budoucnu korekce.

Když lidstvo zničí svůj svět, je potřeba zázraku. Zázraku, nebo záhadné organizace OOL, která tvrdí, že vyrobila přístroj, který nahradí vytěžená paliva a vyčistí otrávený vzduch. Jenže k tomu je potřeba právě Destiny Richarové. Proč? A co se stane, když je celý svět schopný vás zaprodat? Cover by @LilaBurn 23.10. 2015 - #4 25.10. 2015 - #1

Emma Sarentesová je patnáctiletá dívka žijící v Araluenu. Její rodina bydlí ve vesnici s názvem Wettenský brod, která se nachází téměř u hranice s Celtikou. Asi dvě stě obyvatel této poměrně velké vesnice se musí velice často vypořádávat s nájezdy sousední země. Když nastoupí na trůn mladý král Herbert a začne znovu dávat do pořádku království, založí skupinu takzvaných hraničářů. Čirou náhodou se k nim dostane Emma, která loví kvůli jídlu. Celý svět a postavy, kromě těch mnou vymyšlených, patří Johnu Flannaganovi Za nádherný cover děkuji AnnelieMcKey.

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.