Ona je mořská panna, on je neobyčejný, ale přece člověk. Co se ale stane když smrtelník zaslechne zpěv sirény?

Cover by: @TheeKay #3. v Upíři!! - 29.09.2017 😍😱 #2. v UPÍŘI!!! - 29.10.2017♥♡ #1. v UPÍŘI!!!!!! - 16.11.2017♥♥♥♥💪 ,, Copak jsem tě učil špatně?" ozval se hlas, ze kterého mě zamrazilo na páteři. Není možné, viděla jsem ho padat z mostu do vody, která ho pak unesla. ,, Přeci jsem ti několikrát řekl, že když někoho zabiješ, zjisti jestli je opravdu mrtvý," řekl znovu a já se pomalu otočila. Byl blíž než jsem si myslela. ,, Proč si mě chtěla zabít?" zeptal se a jeho rudé oči, ve kterých nebyla ani památka po tmavě hnědé se vpíjeli do těch mých. ,, Dali jsme si slib," řekla jsem tiše, ale bylo jasné, že mě slyšel dost zřetelně. ,, Slib. Vážně to děláš kvůli slibu?" zeptal se. ,, Ano," řekla jsem. ,, Tak proč ses teda neujistila jestli jsem mrtvý?" ptal se dál. Když byl takový naháněl mi strach. ,, Dokážeš mě vůbec zabít?" položil otázku a pořád se díval do mých očí. Dokázala bych ho zabít? Lásku svého života, která se proměnila ve zrůdu? Zachariacha Collinse, který mě miloval? Uhla jsem od jeho pohledu a podívala se do země. ,, Ne," řekla jsem. ,, Myslel jsem si to. Miluješ mě, i když jsem tohle," řekl se smíchem, u kterého bylo jasné, že se mi vysmívá. Už to bylo jasné. Ztratila jsem muže, kterého jsem milovala.

COVER BY: THEEKAY #1 V KATEGORII UPÍŘÍ!! - 26.6.2017 ❤💕💙😱 (2.5.2018 - again the first😁) #3 v kategorii UPÍŘI - 30.5.2017😍 #2 v kategorii UPÍŘI - 18.6.2017😱 ,, Až ji bude osmnáct. Musíš ji říct co je zač. Nikdy dřív, nikdy déle. Slib mi to," řekla matka s dítětem postarší ženě. Žena jen přikývla, ale neřekla že to slíbí. Matka chtěla ještě něco říct, ale vyrušil jí příchod manžela s vlky. ,, Už musí jít, už přichází," řekl otec. Matka smutně přikývla a malé dítko dala postarší ženě. Žena už pomalu odcházela, ale muž ji ještě zastavil a sklonil se k miminku. ,, Pamatuj, mamka s taťkou tě milují," zašeptal miminku do malého chmýříčka a potom nechal ženu odejít. #### O 19 LET POZDĚJI „Kassandro pojď sem!" zavolala babička na svojí vnučku. „Už běžím! Co se děje?" zeptala se vnučka, když k ní přišla. „Musím ti něco říct," řekla babička a podívala se na vnučku.

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.