Jako by se všechno zastavilo pokaždé, když zavře oči a nechává se unášet ladnými pohyby svého těla. Nemá ani tušení, že student s tmavě hnědými vlasy zachycuje jeho tanec v podobě tajemných skiců, které nachází ve svých věcech čím dál častěji, nepodepsané a načichlé cigaretami. Jejich autor má na rtech jedinou otázku. Zda zvítězí touha po úspěchu, nebo po křehkých rtech druhého chlapce. ©voltina

Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Vztahy jsou téměř vždy o vzájemné důvěře, lásce a náklonnosti. Milovat někoho, komu nevěříte, je skoro nemožné. Všechny lidi ve vztahu něco spojuje. Stejné záliby, styl oblékání, hudební vkus. Avšak je spojovalo něco jiného. Bylo to pevné, a přece tak křehké, až se občas báli, že dlouho nevydrží. Spojovalo je něco obyčejného a nevšedního zároveň - barvy. Jenže všechno má své hranice a odhodlání postavit se největšímu strachu občas nepřekoná ani láska k bližnímu. ☆ Upozorňuji, že se nejedná o homosexuálně laděný příběh. ☆ A tenhle nádherný cover je od @Ashala20! :)

Vztah s ním byl téměř perfektní. Kazila ho jen naprostá maličkost. Nikdy jsme se nedokázali shodnout na tom, jestli nám sex chybí, nebo překáží.

Já a moje posedlost, ty a tvá nevědomost a vzdálenost mezi námi. Pro Tomáše~ #30 v Povídka, ale nikdy to tak nemělo být..

Ten vztah by se dal popsat jedním slovem: vytrvalost. Když po někom toužíte tak moc, že jste ochotni čekat i věčnost. Potkal jsem duši, kterou jsem hledal celý dosavadní život. Ale našel jsem ji pozdě.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Jeho srdcem proudí hudba a v jeho hlavě se tvoří slova. A když se dají dohromady, vznikne neobyčejná symfonie. Ale může být píseň bez not? LGBT+ story ElenWh©2017 30. 6. 2017 - 27. 7. 2018 #18 in Teen Fiction