Dívky na škole jsou většinou terčem pozornosti. Krásné, chytré, vyspělé. S každou takovou by chtěl chodit kluk z každé společenské skupiny. Vlastně se skoro každou. Výjimkou ke Karmen Whitová, třeťačka s hlavou v oblacích, která se od ostatních liší víc, než si myslí. Je chytrá, krásná, celkem vyspělá, stejně jako jiné dívky, ale asi nejdůležitější bod - je na vozíčku. A kdo by si něco chtěl začít s postiženou holkou? No přece nikdo! Cover by @DonArata 20. 8. 2017. - #9 Obecná fikce

,,Hvězdy musí být nádherné, slyším je třpytit se," promluvil. ,,Já tedy nic neslyším," odbyla ho, ale vlastně se sama pokoušela poslouchat. ,,Já ano, jsem asi rád, že je nemůžu vidět. Představa, že bych je nemohl poslouchat, je děsivá, lituji tě," ,,Já ti někdy fakticky nerozumím. Tobě to nevadí?" nevydržela se nezeptat. ,,Chybí ti tvůj pes?" ,,Žádného nemám," odvětila nechápavě. ,,A chybí ti?" trval na svém. ,,Jak mi může chybět? Přemýšlej trochu..." ,,No tak vidíš. Nemůže ti chybět něco, co jsi nikdy neměla," ,,Přemítal jsi někdy nad tím, že bys viděl?" ,,Přemítala jsi někdy, že bysis pořídila psa?" ,,Dej s tím psem pokoj! Mám kočku, to mi stačí." ,,Taky mi stačí to, co mám." Potom už oba mlčeli. A možná právě to ticho vysvětlilo všechno, co slova nedokázala.

Cesty, kterými ve svém životě procházíme, jsou spletité a vedou mnohými oklikami, ale čítají také řady zavřených dveří a slepých uliček. Ty nás často zavedou i na místa nebezpečná, plná strachu a bolesti, z nichž možná vyvázneme živí, ale už nikdy takoví, jací jsme bývali dříve. Zlo po sobě zanechává stopy, které mohou - ale také nemusí - být vidět, a způsobuje šrámy na těle i na duši. Jakou cestou se vydal ve svém životě Alastor Moody, že má po těle tolik jizev? A odloží někdy své bystrozorské reflexy, vytrénované léty permanentního život ohrožujícího nebezpečí, aby se konečně mohl vydat po cestě vedoucí bezpečnými údolími a lesy ševelícími o šťastném životě? POVÍDKA SE UMÍSTILA NA 2. MÍSTĚ V SOUTĚŽI HVĚZDOBRANÍ 2019 (kategorie Kapitolové příběhy)

Ve stinných uličkách města žilo zlo, jež mělo mnoho podob. Nikdo o něm nemluvil, protože to se nevyplácelo. Život šel dál, dokud jednou nepřijel podivný cizinec. Příchod učenlivého parukáře však do města vlákal pradávné síly, o kterých se bály vypravovat i nejhrůznější pověsti. Série prapodivných vražd spolu s masou mrtvých podél cesty do Města nemohly být náhodou. Něco se blíží! A vrány přilétají...

Mojou radosťou bol detský strach. Mojou každodennou rutinou bolo sledovať tie malé stvorenia, vyvolať v nich pocit beznádeje a desu. Miloval som pohľad na ich tváre plné hrôzy a zvuk ich kriku. Najsladšia hudba pre moje uši. Najsladšia vôňa, aká sa mohla vznášať vzduchom bola ich krv. Nič som nesledoval radšej. Pokým mi do cesty neprišla dáma v červenom. Pred zrakmi dospelých som bol skrytý, ale ona ma videla. Ona jediná ma rozptyľovala v mojom krvavom divadle. A to som nemohol tolerovať. Nie ja, Billy Corydon. Trailer k príbehu: https://www.youtube.com/watch?v=IJUPZsTef7M

Upírám zrak k zářivým jiskřičkám v jeho půlnočně modrých očích. Vím, že umírám. Už se nebráním. Možná bych měla, ale prostě v sobě už nenacházím žádnou sílu. Chtěla bych mu říct, jak moc to bolí. Ne umírání. Ale zrada. Umírám a vím, že není správné vinit ho za to. Vždyť je to jeho práce. Ušlechtilá práce. A přesto bych křičela. Ovšem vše se pomalu ztrácí a já upadám do temnoty. Jeho pohled je uklidňující. Tak nevinný. Miluji jiskřičky, které už nikdy víc nespatřím. Miluji je víc než to, co mi právě berou. Nikdy jsem se nezměnila z bezmocné na mocnou. Nikdy jsem nezískala to, po čem jsem toužila. Měla jsem všechno a nic. Málo a mnoho. Měla jsem jeho a přitom ztrácela sebe. Kousek po kousku. Den za dnem. Jmenuji se Annabaena, jsem bezmocná a můj příběh začal, když mě zabil chlapec s půlnočníma očima. Cover by :@Hobitko <3

Jedna z plesnivých bot má moc ohně a ta druhá moc vody. Moldy kdysi vlastnil obě tyto plesnivé boty. Jednou bohužel při bouřlivé noci na Aljašce jednu ztratil a všiml si toho až v Římě. Bez obou bot se nemůže teleportovat a tak se musí pro tu plesnivou botu vydat pěšky. Při cestě po něm jde FBO - Federální Blbečkovská Organizace z Vatikánu v čele s papežem Milkou. Milka se chce obou bot zmocnit a ovládnout s jejich pomocí svět. Co se stane, když k botě s ohnivou mocí dorazí Moldy až jako druhý ? Vydejte se s námi na Moldyho plesnivé dobrodružství a podlehněte mé zvrácené mysli! Cover by Siriusinka. 🌟♥️👑

O naději a lásce, které ani ve válce neumírají. Píše se rok 1941 a světem otřásá druhá světová válka. Čtyři mladí přátelé, Zuzana, Klára, Felix a Petr, jsou nuceni vyrovnat se s těžkostmi a utrpením, které válka přináší. Musí se naučit jednat dospěle, ač jsou teprve dětmi. Pomalu poznávají, že svět není jen černobílý a každá mince má dvě strany. Dokážou v této kruté době přežít a zůstat sami sebou? A je vůbec možné, aby vás válka nezměnila? Šestadvacátého září si slíbili, že po válce se opět setkají. Budou schopni slib dodržet? „Dokud na světě bude aspoň jeden dobrý člověk, nikdy nejsme ztraceni." ... Nejlepší umístění: 🥇Výherce Wattys 2016 🥈v Historický román 🥉v Historický román Varování: nedoporučuji slabším povahám a osobám mladším třinácti let. Příběh obsahuje násilné scény. ❗ TENTO PŘÍBĚH JSEM PSALA V PATNÁCTI LETECH. OBSAHUJE MNOHO PRAVOPISNÝCH, GRAMATICKÝCH A HISTORICKÝCH CHYB. PROSÍM, BERTE TO NA VĚDOMÍ ❗