perspektivy smutku
smutek voní po hořkých mandlích
Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik...
Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.
Jeho malby si držely velmi dobré jméno. Byly známé pro jejich dynamiku a realistické vzezření kombinované s abstrakcí tak, že z nich člověk nemohl spustit oči. Jean vždy věděl, že to, co bylo na jeho pracích tak fascinujícího, byl fakt, že si uměl skvěle představit, jak se objekt jeho tvorby hýbal. Dokázal se stát tí...
"Na lov zda smím se, lovče, ptát?" "- Při číhání roztřásl mne chlad." "Kde jeleni jsou skolení?" "- Dosud se pasou v osení." "Kde je tvá zpupnost zbojníka?" "- Z boku mi proudem uniká..." "Kam pospícháš? A co je ti?" "- Jdu umřít ve svém doupěti." (Rudyard Kipling: Knihy džunglí) Na motivy skutečných...
Fear leads to Anger. Anger leads to Hate. Hate leads to Suffering... Mohla jsem to alespoň přeložit... ale nevermind, nemohla jsem si vzpomenout, jak se řekne Anger v češtině (nebo respektive v kateovštině). Hele, hádám, že jsi mě poznal! Pokud ne, tak na to přijdeš později. Nebo o řádek níže. Mé jméno je Kate. A jsem...
Narodili jsme se k tomu, abychom milovali a byli milováni. Láska se neptá... Kolik? Proč? Jak? Láska nemá žádné vysvětlení. Milujeme a nenávidíme se zároveň. Milujeme, protože bez té osoby nedokážeme být a zároveň nenávidíme, protože nás ta osoba přehlíží. Ani nás nepovažuje za možnost nějakého milostného zájmu, stále...
Nevidíš snad ten název? Prostě pokračuj dál v hledání jiného příběhu. Tento přeskoč. No tak, co tu ještě děláš?! Vypadni.
Kdysi dávno, byla válka- 3. světová válka. Bojovala proti sobě dvě společenství: Císařství a Společnost. Společnost prohrávala, tak použila experimentální vir společně s radioaktivními zbraněmi. Netušili, že tím dají Císařství silnou zbraň. Experimentální vir vytvořil v lidech nové buňky. V lehkých případech dí...
Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neu...
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
Cíl byl dosažen, sérum nesmrtelnosti je dokončené. Vláda je spokojená a jediné co zbývá, je otestovat ho. Ale na kom? A bude sérum opravdu účinné? Nejlepší umístění ve Sci-fi: #1
Poetický příběh situován do mrznoucí melancholie po jejímž zavátí upadá poslední listí. Děj se odehrává během vánočních svátků, které brzy nejsou tím, čím mohly být. Nádherná atmosféra se záhy přehodí do vnitřního souboje rodiny, která přichází o tu nejbližší osobu. Příběh o hledání sebe sama, pohled do nejniternějšíc...
Přál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.