I can't say I'm in love..

Kdosi malého ptáčka do klece lapil, lněné provazy okolo obmotal, jeho maso ochutnal, krve jeho popil, krček přiškrtil, slabě skřehotal, kdepak je naděje, maličká má, kdo vysvobodí tě z tvé zlaté pasti, proč život ti přijde jako hra prohraná, svěř se, vypuď ty úmorné strasti, uvolni okovy, zpřetrhej pouta, uchop ty karty, esa jsou rozdaná, vylez ze stínu, nelez do kouta, ty má lásko svázaná. Když ptáčka lapají, krásně zpívají, když ptáček uniká, nádherně cvrliká, a oni se nyní jen prázdně dívají, jak ta krása nezměrná a veliká, škvaří ocelová pouta lidských hříchů, zlatá klec rozpadá se na tisíce vzpomínek, poleptá je intenzita jejího smíchu, a byla bys jen hloupý blázínek, kdyby srdce tvé nevzplálo touhou, kdyby polekala tě volnost neškodná, nenech se uvěznit představou pouhou, leť a nikdy se nevracej, nezkrotná...