Sborník kratších i delších povídek z multiversa Transformers, sepsaných v průběhu času.

Pokračování Podivuhodné cesty. Po tom, co se hrdinům příběhu podaří vrátit do správného času, doletět domů na Cybertron a zabránit ve vyvraždění jak transformeří, tak lidské civilizace, a ustanovit mezi frakcemi Transformerů mír, musí vypátrat, kdo se to snaží některé z nich připravit o život, a zničit tak klidnou budoucnost, o kterou Decepticoni i Autoboti usilují. Také musí řešit vztahy s úplně novou frakcí Transformerů, jíž se podařilo objevit... --------- COVER: @Eanylis Tyto příběhy věnuji Larsjohannovi, příteli, bez jehož podpory by vypadaly úplně jinak. Děkuji ti za tvé připomínky. Vážím si jich. Ps.: Doporučuji číst díly, jak jdou popořadě. Jinak vám uniknou souvislosti. I. - Podivuhodná cesta II. - Skryté zlo III. - Zloději planet IV. - Hvězdolamův odkaz V. - Lovci

Skupinka Transformerů se ocitne za podivných okolností na neznámé planetě..... Naleznou někdy cestu domů? Jaké překážky při tom budou muset překonat? ******** COVER: @Eanylis Tyto příběhy věnuji mému příteli Larsjohannovi, který mně podporoval a povzbuzoval k dalšímu psaní, a bez nějž by mnohé bylo jinak. Děkuji ti! Ps.: Doporučuji číst díly, jak jdou popořadě. Jinak vám uniknou souvislosti. (Bude jich pět) I. - Podivuhodná cesta II. - Skryté zlo III. - Zloději planet IV. - Hvězdolamův odkaz V. Lovci

Zamilovala se do svého velícího důstojníka... Tato kniha obsahuje vysvětlivky a je tak vhodná i pro neznalce světa Transformers UKÁZKA: Beze slov mne přitáhl k sobě, na pevnou zem. Když jsem však došlápla na raněný pedál, zaúpěla jsem bolestí a podlomily se mi kolenní šrouby. Bot, jenž mě zachránil, mne vzápětí instinktivně podepřel a zadíval se mi zpříma do optik. Nedokázala jsem od něho odtrhnout pohled. „Jak se jmenuješ, vojáku?" Zeptal se pevným hlubokým hlasem. „Al... Algesia." Dostala jsem ze sebe. „Algesia, pane."

V téhle knížce najdete mé výkresy

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.