❝Shāngrén je bytost, která prodává a kupuje lidské emoce. Oliver je takovou bytostí, ale je docela jiný než všechny ostatní: to proto, že prodal i své vlastní emoce a nahrazuje je cizími. Ty však nikdy nebyly stvořené pro něj.❞ ⇴ prolog vydán v září 2018 ⇴ design coveru & fotografie ━ Ø2019 ⇴ neambiciózní, pomalu postupující příběh, který je mnohem křehčí, než se při čtení může zdát

Coming here, I wanted to get lost. I wanted to be so alone I had no choice but to discover myself, as well as this beautiful, vibrant country. A sample contest entry for Marriott Traveler.

Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého francouzského malíře Pierra, který si ze všeho nejvíc přál být nezapomenut jako zlý člověk. Nechť mu v tom tato kniha aspoň trochu dopomůže.

"Vrátil jsem se domů. Nikdo tomu nevěřil. Vozíček a sešroubované nohy mne sice hyzdí, ale všechny rány se zhojí a čas mi dá zapomenout. Na bolest, na tu tragickou noc, i na ni." Má první povídka Okenice se dočkala i audio verze, kterou pro vás nahrál creepypastový odborník, Youtuber StaySteak. Příjemné počtení přeji, bojte se a komentujte.

„Je milenec mé ženy." „Je manžel mé milenky." „A já jsem katem těch dvou." -dočasně pozastaveno-

II. sbírka básní Řekla mi, že potřebuji terapii Já jí zas řekl, že píši poezii perry poetry

Byla jsi záblesk v koutku oka. Byla jsi hlas ve větru. Byla jsi stín v lese. Byla jsi víla. Byla jsi. Byla.

Reineteril vlastní kámen. Ale ne jen tak ledajaký kámen! Kámen, který přináší štěstí. Ale pozor, ne jen tak ledajaké štěstí- věčné a zaručené štěstí (samozřejmě, ne zadarmo, to dá rozum). I přesto se mu tak nějak podaří prohrát v kostkách vlastní život. Aby se zachránil před otroctvím, přijímá nabídku vítěze, že ho osvobodí, pokud pro něj Reineteril zajde vyzvednout určitý předmět z určitého kraje. Tím se ovšem chudáček Reineteril zároveň dostává do hledáčku záhadné existence, které říkají "vražedkyně Adelaide". A jakoby toho nebylo málo, k Reineterilovi prchajícímu před Adelaidinými nástrahami se vnutí záhadná mírně vyšinutá dívka, která sice ví, jaké bylo před týdnem počasí, ale nemůže si vzpomenout na své jméno. Co je Adelaide zač, o co jí jde, a co má s Reineterilem společného? A co je zač ta dívka s amnézií? A hlavně- přežije to Reineteril vůbec?

Upírám zrak k zářivým jiskřičkám v jeho půlnočně modrých očích. Vím, že umírám. Už se nebráním. Možná bych měla, ale prostě v sobě už nenacházím žádnou sílu. Chtěla bych mu říct, jak moc to bolí. Ne umírání. Ale zrada. Umírám a vím, že není správné vinit ho za to. Vždyť je to jeho práce. Ušlechtilá práce. A přesto bych křičela. Ovšem vše se pomalu ztrácí a já upadám do temnoty. Jeho pohled je uklidňující. Tak nevinný. Miluji jiskřičky, které už nikdy víc nespatřím. Miluji je víc než to, co mi právě berou. Nikdy jsem se nezměnila z bezmocné na mocnou. Nikdy jsem nezískala to, po čem jsem toužila. Měla jsem všechno a nic. Málo a mnoho. Měla jsem jeho a přitom ztrácela sebe. Kousek po kousku. Den za dnem. Jmenuji se Annabaena, jsem bezmocná a můj příběh začal, když mě zabil chlapec s půlnočníma očima. Cover by :@Hobitko <3