Vymýšlela jsem popis, ale byl moc ofenzivní.

Nikdy nevíte, co si pro vás osud připraví. Stejně tak, jako když stojíte u dveří, a čekáte, kdo zaklepe. Ťuk, ťuk, tady samota.

.

Agonie. Přechod života do smrti. Proč mi o tomto úkazu ale nikdo neřekl, že se dá přirovnat k zamilovanosti?

Myšlenky byly prázdné. Srdce bylo prázdné. A zápisník taky. A tak ho zaplnila svými dojmy ze zmařených citů.