Kate žila do svých 16ti let normální, klidný život. Od té doby se celý její život změnil. Zjistila že je čarodějka. Její matka o tom věděla, ale nic jí neřekla. Chtěla jí to říct až přijde čas. Její otec je normální otec, ale matka je čarodějnice. Proto se u Kate objevily schopnosti až teď. Kate ale neumí svoje schopnosti ovládat a tak ji rodiče pošlou na speciální čarodějnickou školu. Kate se tam vůbec nechce, chtěla zůstat tam kde je, ale pro svoje okolní bezpečí tam musela ...

Všetko cez noc Budem hore a budem s tebou Všetko cez noc Tento drahocenný čas je nový Ach, všetko cez dnešnú noc Poznanie, že cítime to isté aj bez slov Nemáme žiadnu minulosť, ktoré znovu nedosiahneme Drž sa mnou po celú tú noc A až začneme, meter cvakne A bude bežať po celú tú noc Kým to neskončí, nie je koniec Všetko cez noc Ach, spánok v tvojich očiach je dosť Nechaj ma tam byť, nechaj ma tam chvíľu zostať Nemáme žiadnu minulosť, ktoré znovu nedosiahneme Drž sa mnou po celú tú noc A až začneme, meter cvakne A bude bežať po celú tú noc Kým to neskončí, nie je koniec

„J-ja nie som v sne, však? Toto je realita." Zamrmlala som. Matne som začula Willov posmech. Je to realita. Zreteľne cítim pulzujúcu bolesť v ramene a hlave. Dokonca aj teplú krv, ktorá sa mi valí z čela. „Veď sme ti to vraveli, Aly...." Položil mi na plece ruku. Mykla som sa. „Ja chcem ísť domov." Best rating: #02 in Fantasy- 24.02.2017

Příběh Lori, mladé krasobruslařky, která se nemohla rozhodnout, zda se stane jednou z dětí hvězd. Patří k nim, protože se narodila ve správný čas. Stejně jako její sourozenci. Chodí do školy, sleduje s rodinou hokejové zápasy, trápí se s matematikou a řeší každodenní nepříjemnosti, které jí život staví do cesty. Nicméně jeden problém vyřešit nedokáže. Kolem dívky a její rodiny se začne motat skupinka podivných lidí a ona rychle zjistí, že jsou nebezpeční. Než stíhá zkontaktovat policii, je pozdě. Je vhozena do cizího světa, aniž by věděla, co znamená být dítě hvězd. Jedno ví ale jistě - být jedním z nich je životu nebezpečné. A co ty? Patříš mezi ně? Opraveno: Prolog Kapitola 1-5 -za pomoc moc děkuji Deni Binderové ,,Náš osud není ve hvězdách. Je v nás." -William Shakespeare ,,Čtvrté místo? Beztak je to zase nějaká sračka. Pak jsem přečetla prolog a zírala..." -LenkaLB 23.11. 2017 #3 v kategorii fantasy 9. 2. 2018 #2 v kategorii fantasy 16. 2. 2018 #1 v kategorii fantasy 5. 5. 2018 ♥

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

Nejistě jsem otevřel dveře a vstoupil do pokoje. Stála tam v celé její kráse až na ránu a monokl na obličeji. Její modré oči se na mě dívali trochu vyděšeně a nejistě. Její rty byli pevně sevřené do jedné linky a vypadala, že ani nedýchá. „Ahoj Kit" promluvil jsem po nekonečném tichu.. Nejlepší umístění: 2. v Teen fikce

Takto dlho som ešte nikdy nevydržala. Zvyčajne sa prebudím pred tým ako stihnem vyliezť. Otočím sa na brucho a pozriem pred seba. Predo mnou sa rozprestiera tmavá džungľa. S námahou sa postavím na nohy a snažím sa zahnať bolesť hlavy. Pohnem sa vpred a vkročím do džungle. V skutočnom živote by som do nej nevliezla ani za svet. Best rating #04- in Fantasy- 15.11.2016

•Pozoruj svojho protivníka. Predvídaj čo spraví a plánuj obranu. • Dlho ani jeden z nás nič nespravil. Stáli sme a striehli jeden na druhého. On s úškrnom, ja bezvýrazne. Prvý však zaútočil on. Nerada to priznávam, ale prekvapilo ma to. Mal neuveriteľnú rýchlosť. Rútil sa priamo na mňa a ja som sa nezmohla na nič viac ako na úskok. Vyhla som sa mu a všetci piráti sa pustili do rehotu. Naštvane som sa otočila späť k Johnovi, pripravená neuhnúť. On nezaváhal a hneď ako sa otočil, vrhol sa na mňa znova. Keď švihol mečom na moju hlavu, zastavila som mu ho. Dýky som zdvihla krížom cez seba a meč do nich sťažka zapadol. Všetci piráti prekvapene zhíkli. •17-ročná Zoe príde o svoju najmilovanejšiu osobu a pre jej záchranu je ochotná urobiť všetko. Aby svojmu otcovi pomohla, musí riskovať vlastný život. Keď to prežije, dozvie sa o sebe viac ako by si kedy dokázala predstaviť. Zoe má však šťastie, čo sa prejaví najmä, keď ju chytia piráti. Pôvodne ju mali zabiť. Čo sa však stane ak to nespravia?• Best raiting: #1 in fantasy ❤️

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

Tma. Šustění listí. Potom chvíle ticha. A výkřik. Očima marně pátrám po jakémkoliv úkrytu. Svaly mě brní, v křídlech cuká. Chci vzlétnout a utéct z tohoto prokletého místa, ale vlastní tělo mě neposlouchá, nemůžu se ani hnout. Tmavou oblohu prořízne bílý blesk a já sebou polekaně cuknu. Zahřmí, mraky se protrhnou a k zemi se nadpozemskou rychlostí řítí ledové dešťové kapky. ,,Wernero!" Hlas mého bratra mě probudí ze strnulosti. Rozhlédnu se, v očích mám špínu a přes hustou clonu deště vidím sotva špičku svého ocasu. ,,Werdorbe!" Moje volání přehluší hrom. Nevím, kde jsem, ale instinkt mi velí jasně. Utéct. Avšak, můj bratr je tady, někde blízko bojuje s bouřkou stejně jako já a čeká jen na mou odpověď. ,,Werdorbe!" ,,Tady!" Trhnu sebou a otočím se za tím zvukem, vystrašená a promrzlá jako ještě nikdy. Nevidím nic, jen vodu a stromy hustého lesa, v němž jsem už tak dlouho uvězněná. ,,Tady, Wernero!" ,,Kde?" vřísknu, hlas se mi klepe. Ještě nikdy jsem se tak nebála. Nikdy. ,,Pojď za mnou, Wernero," prosí zlomeně, síla jeho výkřiků ho pomalu opouští. ,,Tak kde jsi?" volám.,,Kde?" Náhle se vedle mě něco pohne. Vypísknu, ocas mi proletí nad hlavou a zanechá v mladém smrku vedle mě hluboké díry. Z mlhy se utvoří přízrak, vznáší se nade mnou a propaluje mě zlomyslnýma očima. Couvnu, ale narazím do dvou stromů. ,,Ach, Wernero," promluví duch. Má hadí tělo a dvě velká křídla, z tlamy mu trčí sněhově bílé tesáky.,,Jsi pořád tak naivní." ,,Kdo jsi?" zeptám se. Tělo se mi rozklepe, cítím nebezpečí. Chci utéct, ale něco jako by mě drželo na místě. ,,Jsem tvá noční můra, Wernero. Tvoje nejhorší noční můra."