„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Všechny známe pohádky. Už nás baví velmi málo, že? Tak tu máte mé verze každé pohádky. Romantické a vtipné.

,,Shit? Ty jsi mu na nabídku, jestli s ním nechceš jít do kina, odpověděla SHIT?" ,,Jo, to je něco jako OKAY, ne?" ---------------- Řeč se zdokonaluje po celá staletí. Pomalu. Pro ty co to nevědí, to je takové to tempo, které skoro každý stíhá. Jenže pak přišel svět zázraků jménem SOCIÁLNÍ SÍTĚ. A řeč teenagerů, které tyto sítě obývají asi nejčastěji, se začala plnit novou slovní zásobou. Problém přichází až teď, kdy se ty slova tak nějak ustálují. Používají je skoro všichni. Ať ironicky (moje milovaná skupina), ti kteří je nepoužívají vůbec (moje ještě víc milovanější skupina) a pak ti, kteří je používají normálně a na denním pořádku. A co pak jako máme dělat my, ze skupina č.2? Nechat se ztrapňovat svými spolužáky jen proto, že neznáme tajemství kůl světa? To určitě. V těhlech slovech jsem měla guláš vždycky. Tak hustý a výborný guláš, že by jím nepohrdl ani Gordon Ramsay (a to já nijak zázračně vařit neumím.) A tak jsem se rozhodla, sepsat slovník (tím slovníkem myslím knížku plnou neuvěřitelnejch urážek a blbostí se špetkou vážnosti a tunou humoru.) ,který by vás mohl vysekat z ošemetných situací. _____________________________________________________________________________ Ukázka: ,,Což v rámci geometrie není tak úplně..." ,,Slyšíš to?" obrátím se prudce na Lisi. ,,Co?" zbystří. ,,To tichý klapání kalkulačky, křik mozkovejch buněk a naléhavej šepot logiky..." ,,Há! Slyším. Matika!" vyjekne a popadne mou učebnici češtiny, co se válí vedle postele. Začne s ní před sebou zběsile mávat. ,,Ó mocná češtino, spas nás před tetou matikou. Teto matiko," velice důkladně probodne Jou pohledem ,,jdi do prdele."

Každý den ho slyším z TSka,ale ještě jsem ho nikdy neviděl. Každý den s ním mluvím,avšak jen přes počítač. Jednou navrhne,že by jsme se mohli sejít a mě se pomalu začalo plnit nevyslovené přání. Za cover a překlad Kela děkuji @KikaUnicorn :)

Martin jede do Florencie objevit další kousek světa. Najme si soukromého průvodčího Itálií s kterým bude chodit po druhém nejromantičtějším městě na světě! Těchto průvodců měl pronajatých již spostu, velmi cestuje, ale tento ho něčím okouzlil.

Little Crazy Little Sassy 2 Dokážete odpustit osobě které milujete? Zarra si dala svá pravidla. Po té co skončily prázdniny, a ona se vrátila do školních dnů. Z dvou měsíců si odnesla pouze zlomené srdce. Ale teď se ten kdo jí ho zlomil vrací. Jsou ta pravidla možná? Dokázala by je dodržet?

Zarra Nikita Amory, tady měl někdo svou dceru tak moc rád že jí pojmenoval tak nejoriginálněji jak to jen šlo. Nejen že její otec, šílený Ital vedoucí jednu z mnoha pizzerií v Praze si přímo libuje v tom když může být jeho dcerka středem pozornosti, ale matka, úzkostná novinářka, jí poslala dálkovým autobusem do Mnichova aby nabrala zkušenosti v cizím prostředí. Samozřejmě si ovšem myslí že Zarra přímo dokonale ovládá němčinu, ale pravda je bohužel taková že stěží řekne jak se má. A tak, bez plánů, umění oficiálního jazyka země a sebemenšího orientačního smyslu vyjíždí do Německa. Může se ale nakonec Mnichov stát z noční můry splněným snem?