Každý, kdo říká, jak je láska krásná, sladká, dokonalá, bezchybná a úžasná, tak nikdy opravdu nemiloval. Láska je krutá, zvrácená svině, v jejímž jméně zemřelo nespočet lidí, umírá za ní nespočet lidí právě v tuto chvíli a nespočet lidí kvůli ní ještě zemře. A přesto je právě láska to, po čem vášnivě touží každá živá bytost.

|6:24|Jimin| nikdy jsem neřekl, že tu je se mnou jen jeden člověk |6:25|Yoongi| Jimine, kolik vás tam je? |6:26|Jimin| nevím přesně. ale začínám si myslet, že podlaha není vlhká od vody. je to krev BOYxBOY/YOONMIN/NA ZAČÁTKU TEXTING/

"you're so mean" "but it makes me happy to know you're smiling behind the screen" [nothing much tbh]

Taekook 18+

"Gayové nejsou povoleni. -V." "Cože?" ~ WRITER: @taetaeholic_ CZ TRANS: @xxnikol / Trans: 4.8.17 - 8.7.20 /

50% dead, 100% screwed. Her story resembles that of a really, really messed up fairy tale. She was locked away by her father when the virus first hit, never to be seen again. Fast forward 3 years, and she's nearly run out of food, not to mention water. Who would have thought that instead of a knight in shining armor coming to her rescue, she would get a shy boy with black hair and an unusual name... Wake up sweetheart, and meet the apocalypse!

Co si představíte, když se řekne bolest? Je to velmi specifické slova a vlastně každý to má úplně jinak. Malé děti si nejspíš představí zubaře, nebo to, kdy šlápnou na kostičku lega a bolestí jim vhrknou slzy do očí. Dvanáctileté holky si představí třeba kluka co jim zlomil srdce a dvanáctiletí kluci tu chvíli kdy jim máma řekla ,,Ne" na otázku ,,koupíš mi xbox?" Dospělí si představí smrt svého dítěte, nebo třeba ukopnutí malíčku když jdou po tmě do postele. A já? Já si představím úplněk. Vsadím se že první co vás teď napadlo bylo ,,sákra, ta holka je určitě vlkodlak." Takže ne, já nejsem vlkodlak...upřímně? Co bych za to dala. Bolest se dá rozdělit do dvou kategorií- psychická a fyzická. A moje bolest je to nejhorší spojení obou... Nevěříte? Dobře. Tak si představte kletbu cruciatus, pálení za živa, lámání kostí, ten pocit v žaludku, když vám umře někdo koho jste milovali, nebo naprosto jakoukoliv jinou psychickou či fyzickou bolest, znásobte to tisícem a lehce se přiblížíte k tomu co zažívám já... každý měsíc... každý úplněk... moje jméno je Mia Andrewsová a jsem Banshee. Budu se snažit přidat minimálně jednu část za týden. Doufám, že se vám příběh bude líbit a samozřejmě budu ráda za každý komentář nebo voite. A ještě poslední věc: z češtiny vycházím sotva se čtyřkou, takže omluvte případné gramatické chyby a že jich bude :D děkuji♥

Příběh ve kterém Thomas dostane náhodnou zprávu od náhodného člověka. ~Translated~ * * #22 v kategorii fanfikce Original story by Newt_and_Tommy Translated by itsKattie

NOVA KNIHA! Kdo by čekal, že v polovině roku nastoupí do školy student, který mi změní vše, co jsem doposud znala? Měl to být jen další obyčejný rok s mou rodinou a mými nejbližšími přáteli. Ale objevil se on!

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.