Vyrůstal v podmínkách, kde mu nikdo nebyl příkladem dobrého chování a kde mu nikdo neprojevoval lásku. Postupem času se naučil, že pokud chce ve společnosti a všeobecném životě přežít, bude muset potlačit svou přirozenost. Teď si v životě už místo našel, jenže nic se nezměnilo. Pořád to není on. Pořád má potřebu vyplnit v sobě místo, které zůstalo odjakživa prázdné. Už ho nebaví nosit masku, pod kterou je jen ztrápená duše bez ambicí a vyhlídek na smysluplný život. Jenže co ten zbytek? Lidé, kteří mají všechno, o čem ostatní mohou pouze snít, a přesto se přetvařují jen tak naoko, aby byli zajímaví? Proč by to zrovna tihle jedinci měli mít tak jednoduché? Proč by vůbec měli, sakra, žít? |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a násilné scénky| ©2017 All rights reserved | @Terectioncandy | Mystery/Thriller | 15+

Ve světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate a Rory jsou velmi odlišní a často se neshodnou, avšak osud je opakovaně svede dohromady, což vytvoří silné přátelství, které vyvrcholí v něco, čemu ani jeden z nich nedokáže zabránit. únor 2017 - únor 2018

Nesnášela se za to, jak naivní byla. Nesnášela se za to, jak se chovala. Nesnášela svou minulost. Nikdy o ní s nikým nemluvila. Byla tichá a nevinná. Nechtěla nikoho, chtěla jen zapomenout.

Třiadvacetiletá Grace Collins a o rok starší Theo Anderson se poznají úplnou náhodou na losangeleské pláži. Grace přijela do Kalifornie, aby si na týden odpočinula od svého stereotypního života, jenž je složen z odjezdu do práce, příjezdu z práce a dělání věcí do práce, které v práci nestihla, dokud u toho o půlnoci neusne. Theo tam studuje na univerzitě. Rozumí si, a tak si dávají schůzky a užívají si spolu léta. Jak mohla ale Grace tušit, že její týdenní dovolená se nečekaně prodlouží a z Kalifornie se stane její druhý domov?

Lena je mladá číšnice pracující v jedné hotelové restauraci v Mnichově. Se svým životem však není ani zdaleka spokojená. Práce jí ani tak nevadí, to, co jí chybí, je láska. Nikdy však nemůžeme vědět, co si pro nás život přichystá zrovna dnes.

Snad všichni nebo alespoň většina znáte ten typ dívky, do níž se nezamilujete rovnou na první pohled, ale když jí vidíte poprvé si jen řeknete: ,,Je hezká a zatím i milá." ,,Je fajn." Nebo spoustu dalších věcím v podobném smyslu. Ty vám sem psát nebudu, protože jsem liný je vymýšlet. Vlastně jsem liný v hodně ohledech. Každopádně si hned neřeknete, že jí milujete a chcete s ní strávit celý život. Ale čím víckrát jí vidíte, čím víckrát jí potkáte, zdá se vám krásnější a aniž by jste si toho byli vědomi, ji krůček po krůčku milujete víc a víc.

Potkala jsem tě v září. Zamilovala se. Ty ne.