Myslíte si, že ste od prírody smoliari? To ste zrejme ešte nepočuli o mužovi menom Jimmy Rose. Belangerova Čajka (Belanger's Gull) je biografická fiktívna novela odohrávajúca sa v lete roku 2001 v Detroite. Mladý muž, Jimmy Rose, typický ideál večného sťažovateľa uviaznutého v osemdesiatych rokoch minulého storočia, sa vydáva napospas svojmu trpkému životu, poznačeného sklamaním, rôznymi zlyhaniami a samozrejme nekonečnou smolou. Avšak zásahy šťasteny sú ešte nepredvídateľnejšie ako hocijaké Jimmovo budúce zlyhanie. Dokáže hlavný hrdina prelomiť negatívnu karmu svojho šťastia, alebo si svoju neodlúčiteľnú smolu ponesie až do hrobu? Obálku príbehu vypracovala milá @BonieParker, ktorej za to zo srdca ďakujem!

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Traduje se legenda, jež praví, že jednou za dvě stě let se všechny hvězdy ukryjí do Nebeského chrámu, kde čekají, až mezi lidmi povstane Osvícený, který je přivede nazpět. Přivést hvězdy zpátky je nezbytný a neuvěřitelně náročný úkol. Jenže tyto tečky v dáli ještě mnohokrát větší, než si vůbec dokážeme představit, jsou zdrojem radosti, veselí a lásky. Jakmile jednou zmizí, zbude po nich jen smutek, bolest a žal. Dnes jsou tohle všechno jen staré báchorky, na něž většina lidí zapomněla a přestala věřit. Na hvězdy či emoce jako veselí a radost, jejichž význam zůstal pro lidstvo skrytý. Jediný, kdo nezapomněl, je škodolibá vesnická dívka Aileen a její kocour...

Příběh o zamilovaném malíři, buddhistce, hipíkovi, atraktivní tanečnici a o mladém spisovateli, který se s vámi dělí o jeho životní události z roku 1983. Jde o svět, kde se láska nedává jednomu člověku, kde se lidé ještě seznamovali osobně a každé setkání bylo jedinečné. Všichni se snaží žít naplno a užívat si svou svobodu. Jako tuláci životem hledají, i pomocí drog, sami sebe. Rozhodnou se cestovat napříč Spojenými státy, protože mají jeden společný cíl- cíl je cesta.

Presuňme sa do druhej polovice šestnásteho storočia na Slovensku. Nájazdy Turkov sú na každodennom poriadku. Mladá Marína žije so svojím deduškom až kým do ich života nezasiahnu Osmania a dievčinu neunesú do svojej krutej vlasti. Je vôbec možné aby si tu našla priateľov? Podarí sa jej ujsť? A hlavne, čo v jej živote spôsobí príťažlivý Adam?

Matku jej zabil otec. Otec ju odhodil v lese.A ju našli. Vyrastala na dvore šľachtica Daleského. Tak ako šľachtičného deti, aj ona, hoc bola nájdená bez rodičov v lese, patrila do rodiny. Mala zázemie. Ale všetko to dobré sa zmenilo v momente, keď starého šľachtica zabili na výprave. *** Anna so vztýčenou hlavou a rukou položenou na rukoväti, v sprievode Roderika, vstúpila do veľkej sály šľachtickej rady v meste Akal. Tí, čo sedeli za dlhým stolom videli hrdo nesúcu sa ženu v zelených voľných šatách s bujarými ryšavými vlasmi. No ona by seba samú videla ako ustráchané mladé dievča, ktoré má čeliť všetkým nástrahám sveta. „Dobrý deň, páni," pozdravila sa a snažila sa, aby jej hlas nevyznel vystrašene. „Takže dnes chcete preberať ako dopadne môj život." „Dobrý deň aj vám slečna. Tuším, že neviete, že žena nemôže byť na čele mesta..." „Čo ak to viem?" skočila mu hneď do reči. Šľachtic sa zarazil. „Tak prečo ste tam, kde ste, keď to viete?"

*Milujem tvoj krásny zadok* - To bola vec, ktorú som radšej nevyslovovala nahlas; bohvie, čo by si o mne pomyslel. Lucas sa zasmial a ja som na neho nechápavo pozrela. Otočil sa naspäť k chladničke. "Ďakujem." Prehlásil. "Za čo?" "Za to, že mám krásny zadok." #BuďmeŠťastní All Rights Reserved @ivuska2311 2014

"Je to jednoduchý. Radši sním dort, než abych se s tebou vyspal." "No vidíš, já bych se s tebou vyspal víc než nadšeně, ale bojím se, aby mi pak náhodou nekleslo IQ." Will a Simon toho nemají moc společného. Někteří by dokonce mohli tvrdit, že se tihle neobyčejně obyčejní kluci už snad nemohou lišit více. Ale i přes veškeré rozdíly je jedna věc spojuje; pokoj. druhé místo v kategorii Nápad roku v The Best of 2016 & nejlepší umístění #2 v Humor (pořád tomu nevěřím.) (jste dokonalí.) cover by me

čo ak to bolo len výmyslom mojej mysle veď keby to tak nebolo, bola by som si istá ale ja nie som a ani som nebola ale predsa predsa niečo nahlodáva moju istotu a moju neistotu a i keď sa presviedčam o tom najlogickejšom predsa mi čosi vraví ľúbim ťa cover: @alienlissx © 2017

Malé, milé, roztomilé fantasy s malou, milou, roztomilou bludičkou v hlavní roli. Bludička | short story by Katbar (2016)