#1 in romance 2016/2017 #1 in fanfikce 2016/2017 #3 in fanfikce 16.11.2016 •V příběhu se objevují drsné scény• Jmenuji se Amy Green. Je mi šestnáct let. Věnuji se fitness a studiu. Můj život není nijak zajímavý. Prostě obyčejná holka co nekouří, nepije ani jiné věci co dnešní mladiství provozují. Nemám nějak moc kamarádu ani kamarádek, jen pár a ti mi stačí. Moje máma pracuje jako módní návrhářka a je docela uznávaná, takže je skoro věčně pryč na cestách a můj táta vede firmu v Dánsku obvykle se vrací až za 3 týdny a protože jsem jedináček často bývám sama doma, ale jsem velice samostnatná a vše si dokážu udělat sama, rodiče mají ve mně velikou důvěru, takže se nebojí mě takhle nechat samotnou doma . Jmenuji se Justin Bieber. Je mi osmnáct let. Můj život je velice zajímavý. Rodiče mám hodně bohaté, takže mám všechno co chci. Ani si o ty věci nemusím říkat,protože rodiče mi posílají peníze na účet a že to není málo. Mám 2 sourozence , malého brášku a sestřičku na které nedám dopustit. Miluju párty, chlast, cíga a sex . Nebudu lhát v posteli jsem jich měl víc, než napočítáte do deseti. Nejsem na vztahy. Beru to jako relax. Nic to pro mě neznamená. Láska? Velký shit.

•Objevují se drsné scénky• •Nevhodné pro děti a mladistvé•

Něco mu bylo ukradeno. Vypadá tak nevinně, přitom jeho tvrdé rysy , sebevědomý postoj mluví o opaku. Jeho úsměv pokaždé doladí jeho bezchybnou tvář, ale ne každý pochopí co se zatím skrývá. Ženy pro něj nemají žádnou cenu, jsou to hračky bez ceny, věci nepotřebné, bytosti předurčené k poslouchání příkazu. Dá ti všechno, ale přitom vůbec nic. On tady určuje pravidla. ~~ "K-kdo vlastně jste?" "Někdo, s kým si není radno zahrávat." ~~ Postrádá to nejdůležitější v lidském těle, ...lidský cit A zároveň to nejhorší mu je vlastní,...Histrionská porucha osobnosti

Celý léto? S ním?! To nikdy! Je to idiot. Nesnáším ho. Je všechny! Prázdniny jsou v hajzlu. Tento příběh vám bude vyprávět jeho hlavní hrdinka - Caroline Jones. All Rights Reserved® @Caroline025

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

Ona se s ním snažila vycházet, zatímco on jí odstrkoval a ignoroval. Ona se mu snažila pomáhat, ale on si stále nedal říct. Až po jednom incidentu zjistí, jak moc ji potřebuje k životu.

Ruth je dcera velmi mocného bosse jedné famílie mafiánů. Ženy mafiánský rodin to nemají vůbec snadné, protože nemají žádná práva. Ale Ruth má jiný plán a to ten, že se stane slavnou mafiánkou. Jenže život ji to plánuje zkomplikovat ještě víc... Dozví se, že se má za týden vdávat... 29.3.2016 - #496 ve Fan fikce 4.5.2016 - #312 ve Fan fikce 19.5.2016 - #210 ve Fan fikce 11.6.2016 - #90 ve Fan fikce 17.11.2016 - #43 ve Fan fikce *UPOZORNĚNÍ* Povídka občas obsahuje vulgarismy a sexuální scény

Byla stejně vina jako každý v její rodině. Měla to vepsáno v duši, měla to dané v krvi a dokonce i v genech. Její otec byl nejznámější mafián, který šéfoval mnoha gangům. Ona o to nestála, ale stále jí něco k zabíjení lidí táhlo tak jako jejího otce. Matka zemřela při porodu a tak od té doby žije ve velkém v domě se svým otcem a starším bratrem. I když si její otec nepřál, aby jeho jediná dcera pokračovala v jeho životě, nezabránil tomu a stala se z ní ta nejlepší v jejím oboru v zabíjení lidí. Udělala to bez jediné chybičky a přes její nevinnou tvářičku lidi mučila až do jejich smrti. Byl to její koníček a stalo se to jejím životem. „Říkala jsem ti, že jsem nebezpečná" řekla jsem naštvaně. „Jenže já jsem stejný akorát v jiném oboru" ušklíbne se na mě. „Pokud se to můj otec dozví, zabije mě" řeknu mu. „Myslíš, že mě by nezabil?" odpoví sarkasticky.

Někdy nás utěší víc lidé, kteří jsou od nás kilometry daleko, než lidé, kteří jsou přímo vedle nás. #1 Short Story

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.