Každý věděl o rivalitě mezi Stylesem a Tomlinsonem a nikdo už ani nedoufal, že by nenávist mezi těmi dvěma někdy mohla skončit. To ovšem neplatilo pro ředitelku školy, která se rozhodla udělat jednu zásadní změnu. Jak to všechno mezi kapitánem fotbalového týmu a školním Einsteinem dopadne? Bude jejich vzájemným naschválům, které nejednou přerostly v pořádný průšvih, konec? To vše se dozvíte v příběhu. DOKONČENO (30 kapitol + Epilog + bonus) ✅ 29.3. 2020 Nejlepší umístění: #2 - larrystylinson (28.7. 2019) #3 - larry (27.10. 2019) #1 - larryisreal (13.11. 2019) #2 - gay (9.1. 2020) #2 - niam (2.2. 2020) #3 - styles (11.3. 2020) #2 - stylinson (11.3. 2020) #2 - loveislove (1.9. 2020) #1 - ship (19.9. 2020) #2 - ship (26.5. 2021) #3 - larry (4.7. 2021) #1 - liampayne (9.7. 2021) UPOZORNĚNÍ (OBSAHUJE SPOILERY) V příběhu se bude objevovat: - vztah dvou kluků (jak nečekané), jedná se o shipy Larry Stylinson a Niam Horayne - vulgarismy - alkohol, cigarety, drogy - smut (podrobně popsané sexuální scény) - gramatické chyby, které se snažím nějakým způsobem zredukovat, ale přeci jen, něco mi uteče - moje nevtipné vtipy, které, doufám, nepoškodí ničí psychické zdraví, špatně by se to vysvětlovalo (ale horší než ty Harryho snad nebudou... snad :D )

Příběh podle seriálu The 100.

Don't you call her baby. We're not talking lately. Don't you call her what you used to call me... A story in which a girl who writes songs falls in love with the boy who sings them. "Color...What a deep and mysterious language, the language of dreams." - Paul Gauguin. DO NOT PRINT MY BOOKS! *TW: story contains mature topics such as mental abuse, PTSD, minor drug usage, and minor sexual content.*

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.