Hlavní postavou je zde malí bezejmený králíček žijící ve velkém městě. Nemá nic. Domov. Přátele. Rodinu... Snaží se pouze přežít v tom velkém krutém světě. Nedílnou součástí jeho života se stal běh, bolest a především strach. Jak má přežít ve městě plném psů, lišek a medvědů? Ve městě, kde je pro obyvatele jen další z mnoha duchů pohybujících se ulicemi? Je pro ně jen bezceným odpadem... Když už to vypadá že si konečně našel přátele vždy se to nějak pokazí. Smrt, zrada a zmizení. Musí se teprve naučit že nemůže nikomu věřit... Zvládne vůbec přežít? Jak to má udělat? Dokáže si zachovat svou nevinnost a slušné chování? Nebo to všechno hodí za hlavu a stane se součástí těch "temných?" To je jen a jen na něm... ...Na jeho rozhodnutí a výdrži. Upozornění: Toto je můj vymyšlený příběh. Vlastě se jedná o reálný svět pouze s Fnaf postavami. (Už jsem to na Wattu jednou viděla ale nechci aby jste si mysleli že kopíruji! Pouze mě tento styl velice zaujal.) V příběhu se bude nacházet krev, smutek, deprese, zoufalství a vlastně všechno co je v normálním životě takže nedoporučuji těm kteří toho mají už tak plné zuby. Také upozorňuji, že né všechno na začátku je úplně domyšlené, ale snažím se to napravit. Také se v příběhu nachazí mnoho chyb za což se omlouvám, snažim se je opravovat, ale né všechny vidím... Byli jste obeznámeni s riziky a pro ty z vás kteří tu ještě jsou mám už jen jedno: Užijte si příběh!

Vše začalo zcela normálně... Byl jsem obyčejné vlče které si v klidu hraje a dovádí se svými sourozenci a o světě neví vůbec nic. To se však mělo brzy změnit.. Přišli kruté časy. Někdo mi zřejmě nepřál to bezstarostné dětství a já musel rychle dospět. Tehdy by mě nikdy nenapadlo co se mi stane. Co se ze MĚ stane... Období míru začalo pomalu končit. Stal se ze mě bojovník... Né však jeden z těch hrdinů z příběhů které jsem jako vlče miloval... Ne, to byli lži... Nic jako čestný boj není. A ušlechtilý válečník? Jestli vůbec někdy byli tak už dávno vymřeli. Bojovníci nejsou nic než vrazi... Jejich a nyní i mým jediným úkolem bylo zabít svého protivníka. Já toto však odmítám. Je mi jedno že to bude vypadat zbaběle ale hned jak se mi naskytne příležitost, odcházím. Nebude se jim to líbit a pokud mě chytí... zabíjí mě. I tak to však musím zkusit... Nehodlám bojovat za někoho koho si nevažím. Nikdo ještě neutekl... A ani mě se to nejspíš nepodaří. Ale lepší se o to pokusit a zemřít než tam zůstat a zemřít ve zbytečné válce kterou vyprovokují... Radši zemřu než abych jim sloužil!

Jsem Noční můra. ...jsem zrůda. Ale takový jsem na začátku nebyl! Můj příběh začal když mi bylo patnáct, nebo to začalo když jsem se narodil? Koho to však zajímá? Koho zajímá příběh vraha a zrůdy jako jsem já? Tebe ano? Fajn, ale já jsem tě varoval. Můj příběh začíná příběhem vcelku nevinného kluka stejného věku. Joshe. Není moc věcí co jsem ve svém životě udělal na které jsem hrdý. Zničení Joshova života k tomu už vůbec nepatří. Ublížil jsem spoustě životů a ještě víc mi jich uhaslo v rukou... Pořád jsi tu? Asi tě nepřesvědčím. Být tebou, otočím se, běžím domů a pokusím se na toto zapomenout... ...dřív než i tobě ublížím. Proč? Ptáš se? Na to je jen jedna odpověď. Neovládám se... Jsem zrůda a vrah, přiznávám se. Ta chuť krve mně však vždycky ovládne. Ať se snažím sebevíc... Akorát se mi to líbí čím dál víc. Bojíš se? Nemáš čeho! Ještě mi zbývá pár hodin čisté mysli ale pak... Nezchováš se... Najdu tě... ...a tvůj život uhasne. 28.2. 2018 12. v kategorii vlkodlaci!! 27.2 2018 17. v kategorii vlkodlaci! 1. 1. 2018 24. v kategorii vlkodlaci! (Díky moc všem!)

Tento příběh je přímým pokračováním knihy ,,Zapoměls? Já ne!" Takže ti kteří tuto knihu nečetli asi nebudou všemu rozumět... První kniha je jinak tak na půl hodiny a tahle také nebude moc dlouhá! A teď se pojďme vrhnout na příběh! Je to tu zas... Jsem sám. Sám ve tmě. Na pustém místě... Ale kde jsem? A co se stalo? Pamatuji si jen tvůj smutný a vystrašený výraz... Proč ale? Co se tehdy stalo? Má to něco společného se mnou? Provedl jsem něco špatného? To mi nikdo nepoví... ALE PROČ?!

Jsem tu sám, Vždy to tak bylo. Tys mně opustil... a já to už nezvládám. Zapoměl jsi na mně, jako všichni. Drahý Goldy, Vždyť jsme byli bratři! To slovo, znamená pro tebe vůbec něco? Pro mně kdysi ano, ale to je už strašně, strašně dávno. Doufám že si to tam nahoře užíváš, zatímco já tady dole hniji. Brzy se však dočkám... A ty... Ty budeš litovat žes na mě zapomněl, stejně... JAKO VŠICHNI! Fnaf fan fikce, Co jiného k tomu dodat? Nic krom postav v této knize nebude moc souviset s fakty. Je to z pohledu Springtrapa. Užijte si knihu.