Žiju v podivný rodině v ještě podivnějším světě. Mám pocit že sem ani nepatřím. Ostatní si myslí že kvůli mé lásce k drakům jsem ujetá. A možná jsem. Fascinují mě. Vím že nejsou, ale nemohu si pomoct. Nebo že by existovali?

"Káámo, nečum na ni, není tvoje," Objevil se za mnou Marek a posadil se vedle mě. "Nedívám se na ni, dívám se na ně," Povzdechl jsem si a otočil se čelem ke kamarádovi. "Jsi vážně v prdeli," Pronesl upřímně a zasmál se, i když mně do smíchu úplně nebylo. "Kdybych chtěl, tak takhle leží na mně!!" Zvýšil jsem trochu hlas a mluvil přitom úplně vážně, což ho zarazilo. "Tak to bych se s tebou vsadil," Pousmál se. "O kolik?" "Padesát tisíc korun," Natáhl ke mně ruku a já mu ji bez rozmýšlení stiskl. "Platí," Honza bude litovat, že s ní kdy začal chodit...