Máte někdy pocit, že vám něco v životě chybí? Něco zásadního? Přítel, který vás opustil v dětství a vy nevíte proč? Je pryč a já opět sedím na náměstí a přemlouvám sám sebe, abych se zvedl a šel se podívat na staré, dávno plevelem zarostlé hřiště, kde jsme si chodívali spolu hrát. Přemlouvám se takto den co den od mých patnáctých narozenin, kdy jsem pochopil, jaký je vlastně smysl života a čím jsou barvy aury tak důležité. Celých pět let, každý den, sbírám odvahu jít na to místo. Ale dnes ne, dnes ještě ne. Ještě to nedokážu, nejsem připraven! Tučné psaní - inspirováno mnoha články z internetu.

Druhý díl xd

„Tohle je tvé první představení. Tak si zkus nezlomit páteř. "

Jsem kocour a adoptoval jsi mně velice pohledný mladík. Problém je v tom, že nejsem tak jaksi jen kocour, umím se měnit v člověka, ale jen tehdy, když můj majitel není doma.

Přišel si pro ni i další den a pak další a mně se pokaždé pod jeho upřeným pohledem málem podlamovaly nohy. Kromě pozdravů a zdvořilostních frází jsme spolu nemluvili a docela mě to mrzelo, jeho krásný hlas mě rozechvíval, ale býval jsem tak roztřepaný, že sám navázat konverzaci by byl pro mě nadlidský výkon. Zvlášť, když pokaždé při předávání kytky otřel své prsty o ty mé. Nebránil jsem se tomu, bylo až moc příjemné, než abych se toho dotyku vzdal, i když jsem měl vždycky srdce až v krku a cítil červeň ve tváři. Celé dny mi v hlavě šrotovalo, co to všechno má znamenat. Jeho dotyky, pohled! Ale...každý den tu chodí pro slunečnici, takže ho nejspíš někde čeká jeho dívka... Za obálku mnohokrát děkuji St3wiie 19 304 slov Vytvořeno 22.1. 2019 Dopsáno 19.2. 2019

Rivaille - varhaník a kněz z pařížského kostela, pro kterého život znamenají varhany. Nic jiného od života nečeká, jen sloužit lidem a hrát. Eren - mladý feťák, gay, jehož svět se točí okolo drog a divokých večírků. Odlišný věk, sociální zázemí - každý z jiného světa, snad i jiné galaxie. Jedna věc je však spojuje - láska k hudbě. Cover je dílem talentované St3wiie, které mnohokrát děkuji za oživení povídky jejím grafickým skvostem.

Eren nastupuje do dalšího roku na gymnáziu. Dostali nového třídního učitele, z něhož není úplně nadšený. Má však jiné starosti. Začal mu psát neznámý člověk, se kterým se Eren pomalu začíná sbližovat. Zůstává tady ale ta jedna zapeklitá otázka. Kdo je ten tajemný pisálek, který si říká N?

Ty jeho kaštanové vlasy... To vypracované tělo... Ta podřazenost srčící z celého jeho postoje... Ten zadek... Ale ze všeho nejvíc... Ty oči... Hluboké, jako dvě laguny, jako modré nebe, jako moře... ••••• Když jsem tvé oči zahlédl poprvé, bylo mi okamžitě jasné, že mi musí patřit. Stejně jako člověk, jenž je vlastní. Že tvoje tělo, i duše musí za každou cenu patřit mně. Stal jsem se posedlým. Posedlým tebou, Erene... --- Tenhle příběh je snad první dílo, které jsem psala a je už vcelku staré. Prosím, berte Posedlého trochu s nadsázkou. Kdyžtak omluvte gramatické chyby, snažila jsem se jich, co nejvíc opravit, ale možná se tam ještě najdou. <33 --- Povídka není psaná za účelem zisku. Veškeré duševní vlastnictví postav patří Hajime Isajamovi až na postavy mnou vytvořené.

Čo k tomu dodať? 🙃 V skratke popoluška trocha inak ako ste zvyknutý. Od : Lea-sama 🙃🙃 Paring: Riren

Fagarašské lesy na rozhraní transylvánského a valašského území skrývají tajemný hrad, jenž je sídlem obávaného vládce toho kraje. Temná zákoutí hradu jsou však svědky lásky, jež trvá až za hrob. Za cover děkuji své talentované dvorní grafičce St3wiie.