„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Druhý díl od příběhu Rossela je tu! Rossela je Nathalie. Mirabeth je dcerou Socerie. Sorena je uvězněna v cizím království. Nic není, jak se zdá a všechno, čemu jste věřili a zjistili se změnilo. Vše se převrátilo. Pojďte objevit, jak to bylo doopravdy. Pojďte se ponořit do příběhu špatné dcery. Zbývá příliš mnoho otázek na ukončení příběhu. Příliš mnoho neprozkoumaných míst. Příliš mnoho nepřečtených kapitol. Tak se posaďte. Zadržte dech a doufejte, že poselství motýlů je skutečné. Že naděje ještě žije. Cover od mé spřízněné wattpad duše @GabrielaBartoov❤

Tohle místo lidi mělo odnaučit fetovat, pít, kouřit.. Místo toho to tu lidi odnaučilo sebekázni. Od prvního okamžiku jsem si přála být o tý léčebny co nejdál a ještě dál od těch lidí. Hlavně od Adriena, bad boye, který na všechno kašlal, život mu byl ukradenej a jediný člověk, který v něm viděl něco víc jsem byla já. Bohužel. Jak to dopadlo? Pro některé dobře, pro jiné zle a jiní si nakonec ani nevzpomenou. 24.3.18- 16.5.18 #79 ve ff 24.4. 18 #48 ve ff 1.5. 18 #35 ve ff 5.5. 18 #26 ve ff 10.5. 18

Cara a Sean toho nikdy neměli moc společného. On byl tichý. Ona byla hlasitá. On byl ironický. Ona byla sarkastická. On miloval Queen. Ona milovala Nirvanu. On měl mladší sestru. Ona byla jedináček. Přes tohle všechno, ale byli přátelé. Proplouvali střední školou spolu, a i když se to zdálo neuvěřitelné, tak jeden z nich byl prakticky neviditelný. Byli ale spokojení, tak proč něco měnit? Hlavně, když tím ohrozíš přátelství. @2016 | TEEN FICTION Původní název: That Quiet Guy #1. díl Cover: ZETA_312

Je blázen. Nebo jí tak aspoň říkají. Nikdo z nich ale neví, co se jí doopravdy stalo, když jednou přišla domů o půl třetí celá zablácená a otlučená o měsíc později, než odešla. Nikomu to neřekla, i když se to z ní pokoušeli dostat. Od té doby nechodí do školy a přebývá jen ve svém pokoji. Tohle vše řekl Marylin její šéf. A na jejích zádech teď je, aby se vydala k její rodině a jako jedna z nejlepších psychiatrů zjistila, co se jí přihodilo. Cover by: wriaan *29.5.2017 • 3 v kategorii Mystery/Thriller *14.6.2017 • 2 v kategorii Mystery/Thriller *15.6.2017 • 1 v kategorii Mystery/Thriller

Mým handicapem je paměť. Nepamatuji si ani jedny své narozeniny, nevím, co jsem měla pod stromečkem minulé Vánoce a už vůbec netuším, na jaký film jsem se koukala před týdnem. Dokážu si ponechat jen základní informace a naprosto nedůležité blbosti. Nikdy mě to ve společnosti extrémně neparalyzovalo. Až do teď. Protože ve chvíli, kdy pocit déjà vu zasáhne každou moji buňku, pochopím, že je něco špatně. Bohužel ale nevím co. Užírá mě to. Zabíjí mě to. Je to jako koukat se na obraz za záclonou, přes kterou nikdy pořádně neuvidíte, ale hluboce toužíte onen obraz spatřil. O poznání horší je vědomí, že za záclonou je portrét muže, který vás pronásleduje i v těch nejosobnějších snech. *** Kapitoly jsou pojmenovány po písničkách. Ke kapitolám může sedět název, část textu nebo melodie***

Ahoj, vítejte u mého nového výtvoru, ve kterém nepůjde jen o jednu věc. Bude se toho dít opravdu hodně a snad vás to zaujme. Nicka a Judy čekají velmi zajímávé životní okamžiky.

Příběh vypraví o Star Butterflyové

„Mrkvičko, pořád jsi uražená?" objal jsem jí kolem pasu a v duchu zanadával, protože odpovědí mi bylo hrobové ticho. „No tak, Mrkvičko, mluv se mnou," povzdechl jsem si. „Právě jsi mě nechal dvě hodiny stát v dešti, Nicku!" zavrčela na mě a sundala ze sebe moje tlapky. Až teď mi došlo, že jsme oba mokří. Musel jsem se zasmát. Bohužel, přišlo to vtipné jen mně. Judy jen protočila očima a mířila přes celou policejní stanici, mokrá, až do svojí kanceláře. Dobře, to bude chtít víc než jen zmrzlinu... Občas jsou city až moc komplikované, ale prý si láska najde cestu vždy. Nebohá kořist se zamilovala do nebezpečného dravce. Nebo se snad nebezpečný dravec zamiloval do nebohé kořisti?

„Já vím. Vždycky je ze mě každá vedle." „Radši bych jedla po zbytek života voskovky a čuchala si k bratrovým propoceným ponožkám, než doučovat tebe." „..." „Co na mě tak čučíš, debile." cover: @Loniee-Dulce