"Jsi jen namachrovanej kokot !" Příblížila jsem se k němu a prst zabodla do jeho hrudě, ale on dal pryč mou ruku a naše rty spojil. Ariana (17) je tichá dívka. Před dvěma lety jí zemřela matka a ona se začala přejídat. Šikana je na každém rohu a ona se odstěhuje. Najde si nové přátele, ale pak si ji vezme zpět její otec a ona se bude muset vrátit na to hrozné místo. Sice je hubena, ale co když se nic nezmění. Cameron (20) je typický král školy. Holky střídá a lásku už dávno nebere vážně. Šikana jedné dívky mu bude dělat velkou radost. I s jeho kamarády jsou samý problém. Ariana se vrátí a on se k ní bude pořád chovat stejně, ale možná bude něco cítit. Nepřízná si to a tak kvůli popularitě bude dál pokračovat. Skončí to láskou ? A nebo je to jen další hra ?? 5.5. 2018 #3 v kategorii fanfikce 2.6.2018 #2 v kategorii fanfikce 2.2.2019 #1 v kategorii fanfikce !!!!!💗 V příběhu se vyskytují sprosté slova a narážky. Taky gramatické chybičky ❤️??

"Káámo, nečum na ni, není tvoje," Objevil se za mnou Marek a posadil se vedle mě. "Nedívám se na ni, dívám se na ně," Povzdechl jsem si a otočil se čelem ke kamarádovi. "Jsi vážně v prdeli," Pronesl upřímně a zasmál se, i když mně do smíchu úplně nebylo. "Kdybych chtěl, tak takhle leží na mně!!" Zvýšil jsem trochu hlas a mluvil přitom úplně vážně, což ho zarazilo. "Tak to bych se s tebou vsadil," Pousmál se. "O kolik?" "Padesát tisíc korun," Natáhl ke mně ruku a já mu ji bez rozmýšlení stiskl. "Platí," Honza bude litovat, že s ní kdy začal chodit...

"Hej, kámo, prober se!!" Tomáš mi mával rukou před očima, ale já vůbec nechápal, co jsem udělal!? Zvednul jsem teda hlavu a nechápavě jsem se na něj podíval. "Brácho přestaň snít, na Lucy nemáš," Tak teď jsem se nasral!! "Když budu chtít, tak je do konce roku moje!!" Nechtěl jsem moc křičet, aby to všichni neslyšeli, ale doufám, že jsem zněl dost jasně. "Tak to s tebou vsadím," Sázka?? Vážně?? No klidně... Nemůžu prohrát... "Platí, kdo prohraje, natočí péčko," Šibalsky se usmál a potřásli jsme si rukou. Dokončeno a Opraveno

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE