Příběh vyšel knižně. ............................................. Vlčí zátoka. Konec světa. Tak by malé městečko, jež bylo odlehlé od veškeré civilizace, popsala Amber Mitchellová. Zapadlá díra, v níž se zastavil čas. A právě sem se ona, holka z velkoměsta, musela po smrti svých rodičů přestěhovat. Rodina Mitchellových žila po celé zemi. Kořeny však měla právě zde. Ve Vlčí zátoce, kde žili po několik staletí. Jejich starodávné sídlo s rozlehlými pozemky se nacházelo uprostřed lesa. Pro téměř plnoletou Amber se jednalo o šok, z něhož se nebyla schopna jen tak vzpamatovat. V jednu chvíli měla vše. Rodinu, přátele, budoucnost, zázemí. A v tu druhou o to přišla. Jediné, co jí zbylo, byli příbuzní, jež vídala jen o vánocích a místo, které pro ni bylo naprosto cizí. Přestup na střední školu, jíž navštěvuje necelých dvě stě studentů, jí to nijak neulehčuje. Dříve ji jménem znalo jen pár jejích přátel. Když se však přistěhujete na místo, kde žije jen málokdo, ví o vás každý téměř vše. Amber se potýká nejen se školou a se svou rodinou, ale i se spolužačkou, jež se jí během prvního dne milostivě ujme. Díky Lauren poznává, jak že to zde vlastně chodí. Vlčí zátoka však ukrývá spoustu tajemství. V lesích číhají monstra, o nichž nikdo nemluví rád. Některé rodiny se od těch ostatních drží dál. Jednou z nich jsou právě Stevensovi, jejichž kořeny sahají stejně hluboko do historie městečka jako ty Mitchellových. Amber se zaplétá do věcí, jimž nerozumí. Okolnosti, kterým nedokáže zabránit, jí přivádí na paseku, kde se dozvídá, že někdy je dobré věřit legendám. Protože právě ty vám mohou na tak odlehlém místě zachránit život.

Měla jsem tě ráda. Ty mě taky. Nevěřila jsem že budeme spolu. Jenže vše Krásné jednou musí skončit. . . . . . . . . (jak to dopadne?)

Stěhuju se Norska a budu tam chodit na taneční školu v Oslu. Tanec je můj život. Stanu se členem taneční skupiny, kterou založili mí nejlepší kamarádi a rozjedeme svojí kariéru.

Ztuhla jsem. Jeho tmavé oči se na mě znovu dívaly pohledem, jakým to umí jen on. Jiskřičky v nich se mísily s přenádhernou, teplou hnědí, ve které se odráželo jeho překvapení. Nemohla jsem se do nich přestat dívat. Jako by byly hlubší a přitažlivější než si pamatuji.

~bývala milá,hodná,laskavá,ale teď je úplným opakem~ „přesto že jí ubližoval,ona ho milovala" „což jí zničilo život..nebo ne?"

,,už se nikdy nechci zamilovat!" ,,proč ne? vím o někom kdo tě opravdu miluje" příběh o 16ti lete Sally. Sally je takový terč pro ostatní. Jediný kdo se jí zastává je její nejlepší kámoš...Marcus. Marcus k ní cítí něco víc...

Nenávidím tě... Miluješ mě... Nenávidím ... Miluješ mě? Zbytek se dozvíte v příběhu. ?? Je to Fanfikce s Marcusem a Martinusem tak, snad se vám bude líbit a bavit vás.? #92 v Fan fikce 25. 4. 2018

PROBÍHÁ KOREKCE ,,Emily, ale já se do tebe zamiloval!"zakřičí na mě přes celou chodbu.Zastavím se a s nádechem se k němu otočím. ,,A proto jsi mi celou dobu lhal?Nenávidím tě Martinusi Gunnarsene"prskla jsem po něm a vyběhnu ze školy, nechávajíc Martinuse za sebou. Prosila bych, abyste byli k této knížce více ohleduplní co se týče pravopisných chyb.Je stará víc jak dva roky a já nemám čas na to, jí opravovat.Plus kdybych jí opravovala, nejspíš bych rovnou změnila celý děj knížky, protože se mi nelíbí.Děkuju za pochopení a přeju pokud možno příjemné čtení.

,,Jessie'' ozval se za mnou nějaký hlas. Jako bych ho už někde slyšela. Otočila jsem se abych věděla kdo na mě volá. ,,Martinusi'' vykřikla jsem a skočila mému bývalému nejlepšímu kamarádovi kolem krku. ,,Tak dlouho jsme se neviděli strašně jsi mi chyběl'' řekla jsem a málem mi začali téct slzy. ,,Ty jsi mi taky chyběla''...... #79- Fan Fikce❤ #39- boyfriend❤

Vera se s Fredem a Georgem kamarádí od první jízdy v Bradavickém expresu. Společně procházejí studiem kouzel i vším ostatním. Ale může se pro ni jeden z nich stát víc než kamarádem? "Myslel jsem si, že tě ztratím," podíval se mi zpříma do očí. "Pokud si mě budeš hlídat, neztratíš mě nikdy." Nejlepší umístění: #41 ve Fanfikce cover by: Stupidia