Rodiče jí slíbili, že jí nikdy nezatáhnou do života mafie. Nechali ji žít normální život až do doby než potkala jeho. Nejobávanějšího muže na světě. Ten, který si cokoliv umane pokaždé dostane. A chce ji. Narodila se s tím, má to v krvi a nedá se tomu vyhnout. Nikdy před tímhle rozhodnutím neuteče a ani před ním samým. Jedno shlédnutí a obrátí to oběma život naruby. No, bude Kathrine dobrou manželkou a vydrží ten silný nápor? A co vůbec, bude Mrs. Bieber?

Parker Black. Lydia Lorenz. Jeden krůček mezi láskou a nenávistí. #1 in teenfikce - 20. 04. 2017 #3 in teenfikce - 04. 03. 2017 original story: _levya_

Mina Gilbertová si chce během svého posledního roku na střední škole našetřit na studium na univerzitě. Ačkoliv v ní láska k dětem nijak nevykvetla, nezbývá jí nic jiného, než si přivydělávat jejich hlídáním. To jí přivede do domu Chambersových, kde kromě pětiletého Chucka žije i devatenáctiletý Ethan. Mina se musí vypořádat nejen s uličnickým předškolákem, ale i věčně sarkastickým Ethanem, kterého také vnímá jako chodící klišé. Problémový introvertní maturant, kterého nezajímá nic jiného než on sám. Jenže co když ho Mina začne vídat i na chodbách školy, kde studuje? A co se skrývá pod obvykle vážnou maskou Ethana?

Jmenuju se Kaitlyn Darkness. Mám dlouhé černé vlasy a ledově modré oči. Postavu mám hubenou a atletickou. A je tu ještě jedna maličkost...jsem démon a lovec dohromady. Moje rodiče zabili andělé. Ale já se pomstím a budou litovat, že se kdy narodily. Andělé jsou pěkný svině, to vám povídám. Tváří se nevinně, ale opak je pravdou. Jen se tak tváří, pod tou přetvářkou jsou to jen bezcitný svině, co si jen na nevinný hrajou. Vlastní zkušenost. Asi si říkáte, že přece nic takového neexistuje...ale já vím své. Přátelé, kamarády a ani nic podobného nemám. Nikomu nevěřím. Nejlepší je se spoléhat sama na sebe. Všichni by mě popsali jako arogantní, drzou, odvážnou, hezkou holku.

Měla jsem dokonalý život. Pak jsi přišel ty a od základu jsi mi ho změnil.

''Nebyla to láska na první pohled. Nebyla to láska po prvních několika větách, co jsme spolu prohodili ani po prvním společně stráveném dni. Ale když jsem se zamiloval, byla to opravdová láska.'' Příběh dvou lidí, kteří se protloukali životem, o kterém si mysleli, že je perfektní. Ale když poznali jeden druhého, již nikdy nic neviděli tak jako dřív. Všechno se zamotalo, jejich osudy se proplétali, až z toho vznikla neutuchající láska, která možná nakonec zvítězí nad vším ostatním. Ale jen možná. 18. 8. 2015 - 18. 12. 2015 !Příběh je momentálně v opravě. Zatím NEBYLY VYDÁNY všechny kapitoly!

Oslavením svých šestnáctých narozenin pokračuje v tradici. Každoroční sešlost starých známých ze střední školy. Tedy její rodiče a jejich přátelé. Berou své děti, starší šestnácti let s sebou. Zábava, lyžování a čerstvý horský vzduch. Kdo by nechtěl? Každý chce. Všichni jsou přátelé a na tyto tři týdny se těší celý rok. Poněvadž někteří bydlí v cizině nebo daleko od sebe. Prostě skvělé zimní prázdniny. COVER BY: Beautynka ♥ 15.11.2016------> #1 v romance ♥

Vystoupila jsem z auta a podívala se před sebe. Proč jsme se museli stěhovat? Sundala jsem si sluneční brýle a následovala mamku po schodech ke dveřím. Tohle bude ještě zajímavý. #8 v TEEN FIKCE 24.2.2018 🌹 #5 v TEEN FIKCE 28.2.2018 🌹 #3 v TEEN FIKCE 27.3.2018 🌹

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

,,Odkdy bruslíš?" ,,Odkdy se zajímáš o druhý?" ,,Ptal jsem se tě na něco." ,,Kreténe," odfrkla jsem si. ,,Proč prostě nepřiznáš, že mě miluješ?" ,,Protože nemiluju?" nadzvedla jsem obočí. Ovšem jsem lhala. Sama sobě i jemu. Milovala jsem ho. Miluju ho. Ale jednoduše si nedokážu přiznat, že bych se zamilovala do někoho jako je Dylan. 1K reads - 17.7.2017❤ 10K reads - 21.9.2017❤ 50K reads - 5.5.2018❤ 100K reads - 13.1.2019❤ korekce: @martas000 20.6.2017 - ??