// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Každý den nejméně jeden sketch ... Normálně bych tohle na Wattpad asi nenahrálval , ale doufám, že to může motivovat ostatní lidi nejen ke kreslení. :3

Jsem Stopařka....nikdo už mi jinak neřekne. A je to docela výstižné...jsem Stopařka. Ztratí se někdo jasně, zavolejte mě, hledáte někoho? Jsem váš člověk. Jsem jedna z lidí, kterým ostatní říkají, že mají dar....a ano? Jsou případy, kdy si to nemyslím. Ale je to, možná to jediné, pro co jsem dobrá.........to, pro co jsem se narodila a asi i to proč jsem se dostala sem. Nejlepší dosažené umístění v žebříčku fantasy #1

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Přijde mi to jako věčnost, co se můj život řídí slovem „normální". Žiji obyčejný život klasické teenagerky, můj dar měl i spolu s minulostí upadnout v zapomnění, ale nejde to. Snažím se, vzpírám se...je to zbytečné, začínám šílet. Věci se zkomplikují až moc rychle....Stopařka se vrací. Pokračování příběhu Stopařka :3 Nejlepší dosažené umístění v žebříčku fantasy #2

Zdravím vás! *Jmenuji se Naomi. * Je mi 17 let. * Jsem obyčejná středoškolačka. * Asi jsem neviditelná... *Mám extrémní problém komunikovat s lidmi...* Jednou mi někdo do skříňky strčil dopis. * Byla to báseň. * Milostná! * Co se to proboha děje?!* Naše úspěchy: #2 Romance 2.9. 2016 a 29. 9. 2016 :3 #4 Romance 25.6.2016 :3 #5 Romance 5.6.2016 :3 #6 Romance 7.5.2016 :3 Vedu nudný a normální život, nemám žádné přátele, žádnou lásku a jediným mým zájmem je kreslení... Kreslím vše co vidím, co cítím, ničím jiným se pořádně vyjadřovat neumím... Můj život snad už nudnější být nemůže... Změní to někdo??? Je to vůbec možné???

Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemství? Nejlepší umístění - #1 Teenfikce

*Příběh je v korekci.* Dva světy, které se sejdou. Ona nedýchala. Ona byla vyvolená. Ona značí význam. On ubližoval, On měl srdce, ale chladné jako led. On byl chráněn, i přesto, jaký byl. Kapky deště jsou vzpomínky lidstva téhož stejně zoufalého jako každá kapka, která ví, že dopadne a stane se už jen právě pouhou vzpomínkou, která po čase vyschne a ztratí svůj význam. ________________________ Jsem zde, loutka, co věří, loutka, co utíká. Jsem zde, napůl živá, napůl bez duše. Jsem zde, srdce chladné, srdce prázdné. Jsem zde, nelze pomoci, lze zachránit. Jsem zde.

Bylo nebylo, za sedmero horami a řekami, žila dívka. Až na to, že tohle není pohádka. Ta dívka nebyla princezna a princ rozhodně nebyl okouzlující a milý. Willow o své minulosti neví téměř nic, vše, co má, je své jméno, vojenský výcvik v zámku a medailonek, který jí patří už odnepaměti. Když při útoku na královskou rodinu zachrání prince, je vybrána jako jeho osobní strážkyně. Jenže to má jeden háček - princ z toho není nijak nadšený a udělá všechno proto, aby se jí zbavil. NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: #1 ve fantasy cover by: VeruunWek

Tuto knihu věnuji všem, kteří se setkali se smrtí a vzdorovitě se jí zahleděli do její nebezpečné tváře. Černý drak Plam nikdy nebyl ve světě lidí. Tam se díky opakované prosbě dostane a seznámí se s Klárou a Ondrou Braunovými. Prožívají spoustu dobrodružství a průšvihů. Ale pozor, Plamovi začíná jít o život! Obrovský a silný drak, který je daleko od zbytku dračí civilizace, se po letech vynořil z temných záhybů své mršinou páchnoucí slůje a Plamovi hrozí smrt na každém rohu... Doporučuji všem milovníkům draků, magie a epických záhadných konců... Příběh, prožitý drakem... SPOLUPRÁCE: @Marigold1236 16.4. 2017- #198 ve Fantasy 3.9. 2017- #162 ve Fantasy 5.9. 2017- #140 ve Fantasy 30.9. 2017- #130 ve Fantasy 2.10.2017 - #120 ve Fantasy 9.11.2017 - #99 ve Fantasy 💖 - Děkuju!!! 11.11.2017 - #103 ve Fantasy 31.12.2017 - #108 ve Fantasy