Příběh,který je o dívce jménem Nikol. Žije svůj poklidný život.Jednoho dne,se to změní a pozná život,o kterém nic nevěděla. Bude muset se s tím poprat a hlavně přežít. Nemá to vůbec lehké,ale kdo v dnešním životě má. Autor coveru je Aisha_Hunter Úspěchy #1 v pořadí vlkodlaci 16.11 #2 v pořadí vlkodlaci

Když se šestnáctiletá Annabell promění před svoji pěstounskou rodinou ve vlkodlaka, začnou se jí bát a vyhodí jí z domova. Annabell pak po nějakou dobu žije smutným a osamělým životem v lesích, dokud jí nenapadnou lovci, před kterými ji zachrání Smečka. Od té doby začne všechno dávat smysl... Upozornění: Příběh po pár letech upravuji. Nejraději bych ho oddělala z publikovaných, ale bohužel nevím jak dlouho budu příběh upravovat a několik z vás ho má pravděpodobně rozečtený. Takže mějte na paměti, že se příběh o dost detailů posune a prodlouží. Proto bych doporučovala si příběh potom kdyžtak přečíst znovu. Děkuji za pochopení. Cover vytvořila Ellizabeth11. Děkuji! 12.10. #34 v kategorii Vlkodlaci 18.10. #20 v kategorii Vlkodlaci 23.10. #17 v kategorii Vlkodlaci 6.11. #12 v kategorii Vlkodlaci 31.8. 2017 #6 v kategorii Vlkodlaci 26.9. 2017 #2 v kategorii Vlkodlaci 16.5. 2018. #1 v kategorii Smutek Mockrát vám děkuju❤

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Ucítila jsem, jak mi tělem začíná proudit krev rychleji. Zrychleně jsem dýchala a srdce div mi nevyskočilo z hrudi. Byl to zvláštní pocit, se kterým jsem se setkávala v poslední době už dost často. Měla jsem ruce zaťaty v pěst, tak silně div, že mi krev netekla ze zarytých nehtů v mé kůži. Bolely mě zuby. Točila se mi hlava a vše bylo hrozně hlasité. A za všechno mohl on. „Musím se uklidnit" zašeptala jsem si pro sebe a i s věcmi se postavila. Chodba stále neutichala. Vyhledala jsem jeho pohled a čekala jsem, že se mi vysmívá, jako všichni ostatní. Ovšem on se nesmál, jen tam stál a pozoroval mě chladným a trochu zmateným výrazem. *** Lily. Na pohled obyčejná středoškolačka. Jenže, co když zjistí, že zas tak obyčejná není. Co když ji v žilách koluje vlčí krev. Bude schopná a naučí se to ovládat? Dokáže se poprat s tím, co jí stojí v cestě? Udělá vše proto, aby zachránila smečku a její druh? O tom se přesvědčte sami. 26.8.2017#1 ve vlkodlaci