Lord Philip se po ztrátě své milované ženy nikdy neoženil - tedy alespoň to měl v plánu. Jeho nejbližší a věrní ho totiž přesvědčili, aby se pokusil svůj žal zmírnit sňatkem s mladší dívkou. Problém je ovšem v tom, že Ophelia, kterou má pojmout za ženu již jednou zasnoubená byla, ovšem její milý tragicky zesnul. A tak se stane, že tito dva naprosto odlišní a zlomení lidé stanou u oltáře a to je teprve začátek. Přestanou se utápět v minulosti a najdou k sobě cestu, nebo bude jejich soužití bez jakýchkoli citů trvat až do smrti? A mohou ještě vůbec milovat?

On byl lovec, ona byla laň. Anebo to bylo naopak? ~~~ Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem. Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si konečně uvědomila, že ta otázka byla adresována právě jí, krátce přikývla. Ještě jednou se pokusila přimět své tělo ke spolupráci, s vypětím veškeré zbývající energie se snažila přinutit své končetiny ke spolupráci, bylo to však marné. Levá strana jejího těla bolestně protestovala, pohmožděná od pádu. „Budeme to brát jako ne." Vzápětí Anne ucítila, jak se cizí ruka jedním rychlým pohybem protáhla zespodu nad jejími koleny a současně druhou, která si její vlastní paži přehodila kolem ramen. ~~~ Ačkoli se děj nese v duchu renesance a využívám reálií z tohoto období, v příběhu nejsou zobrazeny žádné historické osobnosti či územní celky. Jistá podoba je však možná.

(DOKONČENO) *Ze série Darenworských povídek.* Jmenuji se Charlotte, přesněji řečeno jsem princezna Charlotte Elizabeth I dcera královny Melissy Lydie a George Williama II. Dostala jsem do vínku bohatství a luxus, ale už odmalička jsem tuhle zlatou klec nenáviděla. Nebyla jsem princezna jako každá jiná, alespoň ne na první pohled.....