Pokračování příběhu ,,Unesená nebo Neunesená?" *** ------------------------------ ,,Máš holku?" On se usmál,,ano" Teď mě to zabolelo u srdce, takže on má holku? ------------------------------ ,,Mia Thompsonová" tak mi říkají, ale cokdyž jednou zjistím krutou pravdu? Zjistím, že nevím vlastně kdo jsem.

Nejlepší umístění: 1 V KATEGORII AKČNÍ Rosie má šanci opustit dětský domov s neznámým párem. Kdo to vlastně jsou? Bude šťastná? Je to to, co ona chce? Její rozhodnutí změní její život.

Co se stane, když se Michael Green a Mia McDeallová spojí aby spolu ruku v ruce přežili věznění Michaelových bývalých obětí ?

Toto je příběh o tom, jak se může život změnit z minuty na minutu a z Vás se může stát někdo úplně jiný. Někdy prostě bolest, strach, starosti a další takové věci, musíte skrývat za něco, co se Vám dříve i protivilo.... Jmenuji se Liliana Gregory, ale všichni mi říkají Lily. Lily se mi více líbí. Je mi 16let, ale na tolik si vůbec nepřipadám. Vlastně už to nejsem ta Lily, co jsem bývala dřív. Okolnosti mě změnily, stala se ze mě zrůda, někdo kdo jsem být neměla a ani nechtěla. Dříve jsem bývala milá holka, která se chtěla se všemi bavit, chtěla, aby jsi mě všichni rádi... Ale pak se začala kazit jedna věc za druhou. Nyní ani pořádně nevím, kdo jsem. Jsem uzavřená, dělám něco, co se mi hnusí. Vlastně se sama sobě hnusím..

•Objevují se drsné scénky• •Nevhodné pro děti a mladistvé•

#1 in romance 2016/2017 #1 in fanfikce 2016/2017 #3 in fanfikce 16.11.2016 •V příběhu se objevují drsné scény• Jmenuji se Amy Green. Je mi šestnáct let. Věnuji se fitness a studiu. Můj život není nijak zajímavý. Prostě obyčejná holka co nekouří, nepije ani jiné věci co dnešní mladiství provozují. Nemám nějak moc kamarádu ani kamarádek, jen pár a ti mi stačí. Moje máma pracuje jako módní návrhářka a je docela uznávaná, takže je skoro věčně pryč na cestách a můj táta vede firmu v Dánsku obvykle se vrací až za 3 týdny a protože jsem jedináček často bývám sama doma, ale jsem velice samostnatná a vše si dokážu udělat sama, rodiče mají ve mně velikou důvěru, takže se nebojí mě takhle nechat samotnou doma . Jmenuji se Justin Bieber. Je mi osmnáct let. Můj život je velice zajímavý. Rodiče mám hodně bohaté, takže mám všechno co chci. Ani si o ty věci nemusím říkat,protože rodiče mi posílají peníze na účet a že to není málo. Mám 2 sourozence , malého brášku a sestřičku na které nedám dopustit. Miluju párty, chlast, cíga a sex . Nebudu lhát v posteli jsem jich měl víc, než napočítáte do deseti. Nejsem na vztahy. Beru to jako relax. Nic to pro mě neznamená. Láska? Velký shit.

Může se nenávist proměnit v lásku? A může se láska proměnit v nenávist? Po tom, co mě unesli, jsem zjistila, že možné je všechno... „No tak jo! Postav mě zpátky, já radši půjdu po svých," vykoktala jsem a snažila se dostat na zem. Nechtěla jsem u něj být tak blízko. Emmet mě úplně ignoroval a dál se mnou mířil k vile. Prala jsem se s ním a kroutila sebou. To už jsme byli promoklí oba. Byla jsem si jistá, že mě musí za chvíli položit. Jenže on si jen povzdychl a vzal mě okolo pasu a přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor. „Jako vážně?" zahučela jsem bezmocně a bušila mu do zad. „Heej! Pusť mě! Tohle je hloupý." Mohla jsem mluvit s betonovou zdí a vyšlo by to nastejno. Když přišel do pokoje, posadil mě na židli. Docela jsem si oddechla, že ne na postel. Jenže pak vytáhl provazy a začal mě přivazovat. „Emmete ne! Neblázni! No tak!" křičela jsem zděšeně a házela sebou, co to šlo. Bylo to marné. Když to dokončil, šíleně se na mě podíval a vytáhl injekční stříkačku. „Bože ne! Už ne! Prosím...," kňourala jsem potichu. Bylo na něm vidět, že si mé zděšení užívá. „Neboj, tohle tě jen trochu omámí. Spát nebudeš," smál se zlomyslně. „To mě má jako uklidnit?!" štěkla jsem na něj. „Možná. Ale po tom, co udělám, snad už utíkat nebudeš. To tě ponaučí," houkl temně. -Vážně bych chtěla poděkovat Betty, která mě dokopala k tomu, abych to sem dala :) Doufám, že se vám to bude líbit) -Mimochodem nový obrázek k Životu v kostce je od @-FeyA- ;) děkuji ti ještě jednou)

Učitelé nejsou vždy nevinní. Harry Edward Styles je jasným příkladem. ,,Ty jsi vážně panna?!'' zeptal se nevěřícně. ,,Jo, a co je na tom?!'' odsekla jsem. ,,Nic, alespoň se pobavíme.'' V jeho zelených očích zajiskřilo a ladnou chůzí se vydal ke mně. FF-Harry Styles 13+ !!!! (první fanfikce o Harrym napsaná v mých třinácti.)

Násilí, šikana, sebepoškozování. Strach. Jediná záchrana a útěk před realitou je ŽILETKA. DENÍK, který ví vše a přitom nic neřekne. --Příběh 13+!--

///Nejdřív ji okouzlil a poté jí vše vzal.../// Myslela si, že ho zná. Že je to nejlepší člověk, kterého kdy mohla potkat. Pak poznala jeho pravou tvář a pochopila, jak moc se mýlila... 13+ ,,Sub, řekni mi, komu patříš?'' zachraptil Harry někde nade mnou. Chvíli bylo ticho, než jsem konečně odpověděla. ,,Vám, Signore,'' zašeptala jsem. ,,Správně, Sub. Takže mě budeš, co?'' ptal se dál. ,,Budu Vás poslouchat, Signore,'' řekla jsem už o něco hlasitěji. Tohle už není jen pouhá hra. Tohle je realita, kterou se já snažím pochopit. (fanfikce o Harrym napsána na přelomu mých třinácti - čtrnácti let)