Toto je česka story o mladé holce která fetuje ale zamilovanost snad její zavislost na drogách překoná.

Všechno to začalo, když jsem se poprvé proměnila. Moji rodiče se mě po mé přeměně zřekli. Dali mě do domu pro psychopaty. Řekli mi, že nejsem jejich dcera. Že stvůra jako já nemůže být jejich dcera! Tady v Domě Ticha, jak se říká tomuhle ústavu, je to o dost horší. Nejsem tu jen já, jsou tu i jiní. A není tu vždy jen ticho..

Naučili nás chodiť, ale nie kráčať za svojím snom. Naučili nás rozprávať, ale nie povedať, čo cítime. Naučili nás čítať knihy, ale nie ľudské srdcia. Naučili nás počítať, ale nie rátať s problémami. Naučili nás, kam patrí aké i, ale nie, čo sa patrí povedať smutnému priateľovi. Naučili nás, z čoho sa skladá človek, ale nie, čo sa skrýva v človeku. Naučili nás urobiť rozbor knihy, ale nie seba samého. Naučili nás vyznať sa v politike, ale nie v ľuďoch samých. Naučili nás, že ak skočíš zo skaly spadneš, ale nie ako lietať. Vraj nás pripravili na život. Ten umelý, bezcitný, ale to tak vôbec nie je! Pretože väčšinu tých najdôležitejších vecí sa musí naučiť človek aj tak iba SÁM...

Zamilovala jsem se do něho už když jsem ho poprvé uviděla, ale on to nevěděl a radši mi ubližoval.

Nenáviděla jsem ho, ale pak se stalo něco, co nemělo. Zamilovala jsem se do něho, i když jsem věděla, že nemůžu.