Obrázek z obalu patří Veronice Kuncové. Strašidelná a znepokojivá fakta + krátké příběhy ve stejném stylu. 1. V kategorii Horror ✔ 1. V kategorii Náhodné ✔

Love is love I hate love #1 V kategorii náhodně (19.12.2017)

Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.

2.díl trilogie Scorose Scorpius:Albusi, myslím, že mě právě opustila múza. Albus:Tak piš, co tě právě napadne, ne? Myslel jsem, že tak jsi to udělal i loni. Scorpius:No to jo, ale to jsem si z toho dělal srandu... Albus:Prostě piš. ° „Mojí milé Rose: Ahoj, Rose, opravdu doufám, že si mou báseň přečteš, protože ty čteš, i když nechceš." ° Albus:Myslím, že ona chce číst pořád. ° „Minule jsem o tvé kráse a lásce k tobě psal, teď však sedím a přemýšlím, co vlastně napíšu dál. Pozoruji vosu, jež létá kolem mě, a zvažuji, že dám Albusovi do nosu, samozřejmě výchovně." ° Albus:Nejsi můj táta! A nedává se spíš facka? ° „Upřímně doufám, že máš v práci lepší den než já, když tu takhle trčím s Albusem." ° Albus:To od tebe bylo vážně ošklivé. ° „V duchu přemítám, že tě půjdu na ministerstvo navštívit, ale Albus říká, že to by sis nenechala líbit. Má pravdu, na tvůj vztah k pravidlům vzpomínám, och, počkat. Já na něj vlastně nikdy nezapomínám." ° Albus:Jo, ale jen díky tomu, že se s tebou tehdy v tý učebně nevyspala. ° „Zase tahle báseň začíná být trapná, co jen by si o mně pomyslela tvoje matka?" ° Albus:Nic dobrýho. Hele, nezajímá tě teta Hermiona nějak moc? ° „Už končím s touhle trapnou básní, hezký den v práci! Přeje Scorpius básník." ° Albus:Scorpius básník? To tak, ty šašku! -------------------------------- Všechna práva patří JKR. Příběh není psán za účelem zisku. 30.5.2o17-8.9.2o17 #57 ve FF ©smilingxqueen 2o17 Nádherný cover je práce @McForst 😻

Jeden byl stvořen pro krásné šaty, etiku a pro korunu, která mu měla zdobit blonďatou kštici. Druhý byl stvořen, aby chránil slabší, vraždil nepřátele a strážil toho s korunou v plavých vlasech. Tyeran; následník trůnu, chlapec se sluncem ve vlasech, nebeskou modří v očích a jedním z nejkrásnějších úsměvů, které lidstvo kdy spatřilo. Shenno; potulný bojovník, v očích Bohů zbabělec, bez budoucnosti, bez minulosti, chrání ty, kteří pocházejí ze stejné země, vraždí cizince bez výjimky. https://open.spotify.com/playlist/2IBgUwhjE0KjqBE7fni4wK?si=017f59568b85434d

Co všechno se může stát v období Valentýnském? Může se z lidí, kteří se zdají být sobě lhostejní, stát pár. Alya s Ninem se prvních kroků bojí, radši tiše sledují toho druhého a doufají v zázrak. Právě Valentýn je jedním z období kdy se zázraky dějí. Adrien to však nenechá jen tak a společně s Marinette berou věci do vlastních rukou. Kouzlo lásky však zamíchá karty a Alya s Ninem nejsou jediní, kteří mají tendenci podlehnout. Avšak i jinde v Paříži se někdo snaží získat srdce své vyvolené, která je k němu zdánlivě chladná. V tom však spočívá kouzlo osudné noci, ve které nikdo nezůstane sám. 3.2.2018- 14.2. 2018

,,Já toho arogantního debila cvičit na snowboardu nebudu! Toto je lyžařský výcvik a když si dovezl snowboard měl by na něm snad umět ne?! A když už, najděte si na to někoho jiného!" ,,Chápu, že se ti do toho nechce Marinette.. To co ti udělal se rozneslo už i mezi učiteli. Ale ty a Adrien jste jediní co mají snowboard a zároveň na ně nezbyly lyže a proto jsi jediná možnost" Zvrčela se na tu blonďatou palici vedle mě.. Nejdřív mi zlomí srdce, pak za mnou dolízá když zjistí že jsem ta úžasná superhrdinka a ne jen úplně vygumovaná Marinette, potom si odjede na dva roky do trantárie a pak se vrátí do školy zrovna na lyžák kde se tváří že je neviňátko a že se nic neděje?! Už teď vím, že celý tyto dva týdny budou nejhorší v mém životě.. Toto je fanfikce na seriál Kouzelná Beruška a Černý Kocour, ale nemusíte ho znát na to, aby jste tuto knihu četli. Příběh nenavazuje na mé předchozí knihy, ani s nimi nijak nesouvisí.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Najednou cítím tlak a kolem sebe tmu....tmu....tmu a zase tmu.Snažím se vzpamatovat z toho co se právě stalo.Nikde žádne světlo. Kolem mě jsem nahmatala nějaké kovové tyče nebo či co. Poznala jsem že jsem v kleci a v nějakém velkém autě....... Kam ji vezou? Co s ní budou dělat? Přežije to? Amatéři na scéně tak pozor!😂🙃

Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.