„Co to vlastně je? Padlý anděl?" Zeptá se zlatovlásek. „Víš.. to je složitější." Začal kluk s jizvou pod okem. „Jednou ti to řeknu." -- -- Příběh je kapičku emocionálnější- -- --

15-ti letý Midoriya Izuku je neobyčejný chlapec jako každý jiný. Dělá ho výjimečným jen to že zdědil schopnost ' One for All ' . Cestu životem mu vydláždil sám Allmight , který ztratil zbytek své síly při boji se zaporákem . Překážky životem se pro Izuka stali zaporáci.... nebo ne?

Střední škola AU, kde všechny jejich quirky jsou zachovány. Shigaraki, student výtvarné školy a Dabi, studující psychologii. Jejich vztah nezačne zrovna nejlépe, ale, jak už to tak bývá, i tihle dva sebestřední samotáři se do sebe, po dlouhých strastích, zamilují.. [ Anglický překlad knihy 'Why do you stay', od úžasné autorky @marsuzumaki.. Všechno ostatní bude zmíněno v knize

!!!!DOKONČENO!!!! Co, když se zhrzený Midoriya rozhodne projít v noci po městě, aby přišel na jiné myšlenky, ale místo toho potká spřízněnou duši..

❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.

Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neuvědomil, že i ta nejkřehčí růže má trny. Nečekal jsem to... chtěl... chtěl jsem ublížit jen tobě. Ty trny se mi však zaryly hluboko, hluboko do mého srdce a mě bolí každý nádech víc a víc...

Byl jsi můj nejlepší přítel. Na svatbě jsi mi šel za svědka. Svěřoval jsem se ti se vším. Moje manželka tě měla ráda. Zamilovala se do tebe. Opustila mě a šla za tebou. Tys ji přijmul s otevřenou náručí. Začal jsem tě nenávidět. Dal jsi přednost jí před námi. Před naším přátelstvím. Zradils mě. Denně na to myslím. Teď líbá tebe. Teď spí s tebou. Teď miluje tebe. A ty ji taky. A to bolí, Benjamine. Bolí, že miluješ ji. Bolí, žes dal přednost jí. A proto tě nenávidím. Nenávidím tě, protože tě miluju. A to není správné, Benjamine. Není správné to, co jsi mi udělal.

Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.