Isaac Newton. Chlapec s velmi nízkým sebevědomím, pár přáteli a komplexy ze života, bojící se lidí. Celý život se ptal sám sebe, jestli to může být ještě horší. Odpověď přišla sama, z nenadání a vyděsila ho víc, než představa jeho vlastní sestry v kostýmu satana.

Cítil jsem se nějak dobře když jsi řekl mé jméno.Vše co od tebe chci je,aby jsi to cítil taky.

,,Možná" řekla jsem a pokrčila rameny. ,,Přece nepůjdeš se svetrem politím od kafe po celém Londýně a pak vlakem dokud nepřijedeš domů. Zmrzneš" odpověděl mi na to. ,,Možná. Neznáš mě, jsem schopná to přesně takhle udělat" ,,Nehodlám aby jsi zmrzla mojí vinou. Pak by tě mohli rozmrazit a ty by jsi jim řekla, že jsem to udělal já. Tudíž by jsem šel do vězení" ,,Jasně ty zrovna. Prosím tě to by si snad ani nemohli dovolit" Tisíce holek by pro tohohle kluka zabíjelo. Mně stočilo pouze jedno kafe a deštivý den v Londýně.