Izuku, chlapec který nemá domov a je z poloviny králík. Neumí moc číst, psát... Z dětského domova utekl kvůli šikaně a žije v lese, dokud si ho k sobě domu nevezme jeden mladík, Katsuki, obyčejný a úchylný chlapec. Jenže co když zjistí že je ten králík doopravdy chlapec taky a Katsuki, který je heterosexuál s ním začne pravidelně spát a později se to zvrtne?

Všechny postavy z Město šílenců 😄😋 12.5.2018- 3# v kategorii postavy

V klidu si žijeme naše životy,a přitom nikdy nevíme,co se skrývá třeba pod našima nohama. V městečku Amnesy, které je ukryté v jednom lese třeba lidé neví, že pod ním je ukryté další městečko. Ale mnohem horší,než to nahoře. Nikdo už neřeší,proč se tam ztrácí lidé a někdy i neka, která jsou tam oblíbení mazlíčci, protože to nikdo nikdy nemohl nijak vysvětlit. Povídá se,že v lesích je jeskyně a v ní žije nějaká stvůra...ale neví, že jich je víc a mají lidskou tvář... VAROVÁNÍ: V tomto příběhu jsou různé druhy 'psychopatů', většina z nich však nemá skutečné existující poruchy, tak si kdyžtak nestěžujte, protože jsem na své výtvory hrdá a nevzdám se toho :D 10.5.2018- 1# v kategorii psycho 1.9.2018- 4# v kategorii podzemí 25.9.2018 - 2# v kategorii psychopat

Norie. Neko. Kočičí muž. Monstrum. Říkejte si tomu jak chcete a ano tohle můj příběh. /*není určeno pro homofóbní lidi*/

„Synu, přenechávám ti svůj dům, stěhuju se k přítelkyni. P.S. nechal jsem ti tam malé překvapení, doufám, že se ti bude líbit." Přišla mi sms od otce. A takto začíná náš příběh... Moc děkuju za spolupráci AkemiManautsu, moc mě to baví. #25. v kategorii náhodně

Piso byl obyčejný náctiletý neko kluk,který plnil přáni svého pána.Ten ho však jednoho dne vyhodí z domu a s Pisa se stane opuštěný kocourek,než ho však zajmou.Odvedou ho do obrovské vily,kde se ho chce zmocnit,pán domu,jenomže v ten moment do pokoje vstoupí Rayen sedmnáctiletý syn ,,majitele"vily a Pisa si vezme sebou.Jenomže tahle vila není jen tak obyčejná neplatí se tam nájem,jídlo,protože tam vše mají a jediná platba je sex.Nastáva tedy otázka komu se platba dáva?Bude tam moc Piso zůstat pokud nezaplatí a bude tam chtít být?Stane se z nemilovaného kocourka konečně milovaný nekouš?Tohle vše se dozvíte.

Sny jsou něco, co nedokáží lidé vysvětlit ani ovládát, a přesto to on dokázal. Navštěvoval mě ve snech každou noc a já se ho přestala bát. Přál si jen jednu věc, abych ho navštívila v reálném životě. Bohužel je realita vždycky jiná než jak si ji vysníme a tohle nebyla výjimka. On byl prostě jiný, prodělal mozkovou příhodu a jeho mysl ho opustila, zbyla tu jen jeho schránka, neschopná emocí. Byl nevyzpytatelný a já nevěděla jestli mi neublíží. Za to měl něco, co ostatní ne, viděl světla, tajemná a různě barevná. Trvalo mi, než mi došlo, že on cítí očima. 17.2- 19.3 2018 #94 ve ff 8.3. 2018 #61 ve ff 13.3 2018 #44 ve ff 17.3 2018 #33 ve ff 23.3. 2018

,,Není Blázen?"ptají se všichni od doby kdy nevyšel Berušťiň atentát na starostu.Jenže ona netuší že to udělala,nepamatuje si to.Jenže jí natočila kamera a na ní to bylo dost jasně vidět.Bolelo ji,že si to myslí i Kocour.Vždyt jí to i řekl do očí.Nejvíc jí lámalo srdíčko že on byl její nejlepší kamarád a myslel si to.A ještě k tomu do třídy příjde žačka jménem Lissa,která rozhádá Marinett a Alyu.A ta veselá Mari se někam vytratí.Stane se z ní tichý zamračený člověk.Adrien aka Kocour je smutný z Marinettiny proměny.Měl jí rád,takovou jakou byla dřív.Však o týden později Někdo způsobí autonéhodu a zase je to Beruška.Mari aka Beruška furt tvrdí že ona to nebyla,ale všichni si myslí že to ona udělala.Z té psychycké bolesti si začne přivádět fyzickou.Jednou jí Adrien příjde naštívit v masce Kocoura.Uvidí jí jak se řeže a vytrhne jí nůž z ruky.,,Co to děláš?!"vyštěkne na ní.,,Asi se řežu ty slepej."řekla mu naštvaně Marinett.Kocour radši tiše vycouvá a odejde.Je z ní zmatenej.Jak to bude dál?

Pokračování téhle šílené knížky 😂😂😂 Určitě se podívejte na první díl 😂😅

,,Jezdiš dobře kámo." Poplácal blonďák člověka v tmavé černé bundě, svítivě neonově zelených kalhotech a černou helmou. Polovinu obličeje mu zakrývali neprůhledný brýle a dolní část obličeje černý šátek. Na nohou u lanovky měl černý snowboard s velkou zelenou packou. ,,Dík." Ozvalo se tlumeně přes šátek. ,,Jsem Adrien." Podal osobě ruku a ta jí s radostí přijala. ,,Jsem Marinette, ale přátelé mi říkají Mari." Usměje se dívka a sundá si helmu, brýle a šátek. Vítr ji projede černými vlasy s odlesky modré a blonďatý chlapec jen neschopen slova stojí na prkně a hledi na ni.