Zuzaně je patnáct let a právě nastupuje na střední školu. Této dívce nikdy nevadila její nadváha, ale díky svým novým kamarádkám a hezkému klukovi začne uvažovat, že by mohla trochu shodit. Skončí to pár kily dole, anebo se nechá chytit do spárů anorexie? To a mnohem více se dozvíte v tomto příběhu. • Doporučení: „Tenhle příběh by si měl přečíst každý, kdo pochybuje o svém vzhledu... Ale nejen, když pochybujete o své váze... Ale o všem, v čem si nepřijdete dokonalý. Je důležité si uvědomit, že pracovat na sobě je úžasné. Ale všeho moc škodí a existují různé způsoby i důvody jak něčeho dosáhnout." - crazyDixii, 19. února 2017 • Upozornění: Tento příběh je mým prvním tady na Wattpadu. Opravovala jsem v něm jen pravopisné chyby a nechala ho tak, jak jsem ho původně napsala. Je možné, že tam budou nějaké nedostatky, ale jsem si toho vědoma, proto je zbytečné, abyste je vypisovali do komentářů. :) • Ostatní: První část vydána: 14. 1. 2017 Poslední část vydána: 17. 1. 2017 Počet slov: - Nejlepší umístění: #3 v teenfikci 15/04/17 - 10K reads 15/06/17 - 20K reads 06/08/17 - 30K reads 13/10/17 - 40K reads 09/11/17 - 50K reads 11/02/18 - 60K reads 13/05/18 - 70K reads

Obrázek z obalu patří Veronice Kuncové. Strašidelná a znepokojivá fakta + krátké příběhy ve stejném stylu. 1. V kategorii Horror ✔ 1. V kategorii Náhodné ✔

První díl trilogie Nuzné poměry. Teprve patnáctiletá slečna žije ve středověkém městě se zajímavým jménem - Murder. Vražda. Město je beznadějné, nejbeznadějnější v celé zemi, známé jako Velká Británie. Město plné zlodějů, vrahů, prostituce a chudoby je přímo prolezlé špínou. Je jen málo způsobů přežití pro dívku bez domova. Buď může zaprodat své tělo, nebo se vzdát. Je tu ale i jiná možnost? Victoria Wood. Jméno bastarda, které jí dal její otec jí velmi často zavírá dveře, ale ty jí zase otevírají hbité prsty a lehký krok. Dokáže Victoria přežít ve škole zlodějů, kde je dívka nevítaným vetřelcem a bezmocnou obětí? *Všechna práva vyhrazena. Neručím za pravdivost jakýchkoliv údajů. Veškerá podobnost s živými či mrtvými osobami je čistě náhodná. #1 v Fantasy!! Cover by @EBBubeliny

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.