Cítila jsem na sobě něčí pohled. Porozhlédla jsem se po třídě a pak ho spatřila. Nemohla jsem se od něho odtrhnout. Jeho oči mě hypnotizovaly. Teprve teď jsem si uvědomila jak nádherný je.
„Prosím, vrať se zpátky..." šeptala stále dokola dívka, i když věděla, že to nebude mít žádný účinek...
,,Proč se se mnou nechceš kamarádit?" ,,Nejsi kluk." ,,A to vadí?" /Příběh je založen na dialogu a má velmi krátké kapitoly/ 25.6. #7 v povídce 9.8. #4 v povídce 19.10. 2018 1# v povídce❤️
„Tak co, Scarlett, co kluci?" zeptá se máma se slyšitelným úšklebkem v hlase. Scarlett převrátí oči v sloup. „Mami, prosím tě! Kdy už se mě konečně přestaneš ptát na toto, poněkud ohrané téma?" Slyší, jak se mamka do telefonu směje. „To je jednoduché. Dokud si nějakého šikovného mládence nenajdeš.." Dívka si povzdec...
Vzpomínáš si ještě vůbec? - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2017
Kamarádko, prosím... - short story - krátké kapitoly - © lucysux 2k17 #FreeTheLGBT started: Jun 21 2k17 finished: Apr 16 2k20
Každý den si své slzy a problémy přikrývala pod vrstu make-upu. Čím byly problémy a smutek větší, tím se 'zvětšoval' její make-up... mělo to však nějaký učinek?
„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chlapec a odejde z nemocničního pokoje pryč...
,,Odkdy bruslíš?" ,,Odkdy se zajímáš o druhý?" ,,Ptal jsem se tě na něco." ,,Kreténe," odfrkla jsem si. ,,Proč prostě nepřiznáš, že mě miluješ?" ,,Protože nemiluju?" nadzvedla jsem obočí. Ovšem jsem lhala. Sama sobě i jemu. Milovala jsem ho. Miluju ho. Ale jednoduše si nedokážu přiznat, že bych se zamilovala do někoho...
Někdo by řekl, že kouří, protože mu to chutná. Další by řekl, že je závislý a nemůže si pomoci. Já kouřila, protože jsem chtěla umřít. Ty jsi mi chtěl pomoci, ale chtěla jsem já, aby jsi mi pomohl?
Mysli pozitivně. Nenech se zlomit špatnými myšlenkami. To jí vždycky říkali. Ale už tomu přestává věřit. Protože co když ty dobré věci prostě nepřicházejí?