Totally-Exterminated
Jednoho dne jsem prohlásila, že sama začnu psát, až bude Zemi nejhůře. Pak jsem jednoho krásného dne vlezla na tumblr.com a můj vnitřní mýval Hevík, který má podivnou slabost pro Classic Who, objevil vysoce výživné žrádlo. S hrůzou jsem totiž shledala, že až příliš mnoho lidí šípuje klasické Doktory s Vládcem. Uvědomila jsem si, že konec vesmíru je blízko, a ve své hrůze jsem napsala svoji vůbec první fanfikci. Jde vlastně o reakci na všechny ty pochybné obrázky (odborně jim říkáme OBRZKY), které ve mně vyvolaly touhu použít ruční šlehač na oči.
Inspirací mi byl příběh Logopolis, který byl vrcholem éry čtvrtého Doktora. Mám pro něj slabost, jednak díky špičkovým hereckým výkonům Toma Bakera a Anthonyho Ainleyho, jednak protože je to jediný příběh, který je můj úžasný přehrávač schopen přehrát vždy (netuším proč).
Poprosila bych vás o shovívavost, když jde o prvotinu, ale vzhledem k tomu, že se sama zabývám poněkud krutým rýpáním do literárních děl ostatních, mám pocit, že se můžu jít akorát tak bodnout. Takže, jen do mě!
K ději:
"Každá planeta, každý stát, každé město, ba i každý dětský pokojík má svoji zakázanou zónu."
Doktor však netuší, že svou Zakázanou zónu má také vesmír...
Vesmír ohrožuje dosud nepoznané zlo, které děsí dokonce i Vládce. Situace je zoufalá a proto se musí spojit s Doktorem, který jako jediný může odvrátit nevyhnutelnou katastrofu, ač ho to může stát život. Podaří se vesmír zachránit? A je katastrofa opravdu nevyhnutelná?
Odpoví vám můj vnitřní mýval Hevík v této povídce.