"Je to ďábel," ozvalo se ze stínu pod palandou. Chlapec sebou překvapeně cukl a svěsil hlavu dolů, ale díky šeru neměl možnost vidět cizinci do tváře. "Cože?" mladík zakašlal, když mu do tváře onen neznámý vydechl štiplavý kouř. "Ten dozorce. Říkám, že je to Ďábel." "A kdo jsi potom ty?" "Přítel." * Ďábel číhá na každém rohu, skrývá se ve stínech a čeká na moment, kdy se chytíme do sítí jeho lží a necháme se zlákat pokušením. Tentokrát si samotný Pán Pekel přišel pro nevinnou dušičku mladého, lehce naivního chlapce. Ačkoli nebylo lehké Jeongguka přesvědčit, přeci jen se nakonec jeho podpis objevil na neporušitelné smlouvě a on tak sebe samého zaprodal a vydal na milost či nemilost pekelně přitažlivému svůdníkovi s očima barvy noci, které mu nedopřejí chvíli klidu či osvobozujícího spánku. Otázkou však je, zdali se mu za "Sedm přání" vyplatilo riskovat, že dost možná skončí v plamenech pekelných... ~ Inspirováno filmem Bedazzled (2000) ~

Jungkook je zničený z toho, že každé leto sa Taehyungovi poddá. Takže tentokrát si vytvorí zoznam pravidiel, ktoré musí dodržiavať počas svojho pobytu v Omelas. 1 - Celý čas sa Taehyungovi vyhýbať. 2 - Vyhýbať sa byť s Taehyungom osamote (v prípade zlyhania bodu číslo jeden!) 3 - Povedať Taehyungovi 'nie'. 4 - Nedovoliť.Mu.Pobozkať.Ťa. To nemôže byť také ťažké, nie? Start: 2.2.2020 End: 19.4.2020

Jungkook stratil spomienky na posledných päť rokov svojho života. A Jimin sa bojí, že už ho nikdy nebude znovu milovať. Start: 24.12.2019 End: 18.1.2020 ©Rose_gold715 [ao3 author] All rights reserved

Ve světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate a Rory jsou velmi odlišní a často se neshodnou, avšak osud je opakovaně svede dohromady, což vytvoří silné přátelství, které vyvrcholí v něco, čemu ani jeden z nich nedokáže zabránit. únor 2017 - únor 2018

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

Říká se, že historie se opakuje. A možná je na tom něco pravdy. Aneb nepřímé pokračování Million Reasons.

,,Stojí ti to za hřích?" ,,Ten největší." 👑 j.jk , k.th historical fanfiction - taekook - boyxboy tématika - inspirováno fmv z ytb - doporučený věk 15+ (výskyt sexuálních scén, etc.) -cover by @dakota_azet ♥ started - 24.12.2018 ended - ? - 14.duben 2019 - 1# in vkook ©binnain

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.