On byl lovec, ona byla laň. Anebo to bylo naopak? ~~~ Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem. Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si konečně uvědomila, že ta otázka byla adresována právě jí, krátce přikývla. Ještě jednou se pokusila přimět své tělo ke spolupráci, s vypětím veškeré zbývající energie se snažila přinutit své končetiny ke spolupráci, bylo to však marné. Levá strana jejího těla bolestně protestovala, pohmožděná od pádu. „Budeme to brát jako ne." Vzápětí Anne ucítila, jak se cizí ruka jedním rychlým pohybem protáhla zespodu nad jejími koleny a současně druhou, která si její vlastní paži přehodila kolem ramen. ~~~ Ačkoli se děj nese v duchu renesance a využívám reálií z tohoto období, v příběhu nejsou zobrazeny žádné historické osobnosti či územní celky. Jistá podoba je však možná.

Co všechno se může stát, když se dvacetiletá studentka francouzštiny ocitne před velkými starými dřevěnými dveřmi? Ještě včera byla zapřísáhlou romantičkou se zdravým sebevědomím, jenže teď má v hlavě jen nevěru člověka, který jí sliboval společnou budoucnost. Nad jejími zítřky tak visí otazníky. Naproti tomu, zahadný cizinec s francouzským přízvukem, má v tom všem jasno. Pokušení podlehne rád, ale o romantiku už nemá zájem dlouho. Naštěstí je tady Marika, nejlepší kámoška hlavní hrdinky, která má na tyhle věci čich. Chemii neošidíš, říká. V neposlední řadě má však hlavní hrdinka Tebe, čtenářko. A něco mi říká, že Ty ji v těch pocitech ztracenou nenecháš... _________________________________________ „Jak vám mám říkat?" „Třeba Lou.." „To je vaše jméno?" „Záleží na tom? A vy jste?" „Pro vás třeba Joe." _________________________________________ #novela 1 - 8.8.2021 Cover by @TnaKenov ❤️

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

TATE Je to pět let. Pět let od našeho rozchodu i od chvíle, kdy jsem ho viděla naposledy. A přesto ho pořád nedokážu vyhnat z hlavy. Vrací se do mých myšlenek i do mých snů naprosto nezvaný a nevítaný. I přesto, že jsem teď zadaná a měla bych myslet na svého přítele, a ne na něj. Jenže on byl první. První, který uchvátil mé srdce i tělo a zdá se, že někde uvnitř pořád nedokážu zapomenout. Ale umím předstírat. Všechno je v pořádku, protože se odstěhoval a my už se nevídáme. Můj život pokračuje dál a já jsem šťastná. Šťastná. OLLIE Zasranejch pět let. Pět let utrpení, samoty a vzteku. Nikdy jsem se s ní nechtěl rozejít. Nikdy jsem ji neměl nechat jít. Všechno mi vzala a já se po jejím odchodu už nikdy nedokázal naplno nadechnout. Byly další, ale žádná jako ona. Ovšem pořád jsem mohl předstírat, že můj život není takový peklo. Jenže teď... teď se vracím do města, kde to všechno začalo. Vracím se zpátky, abych si vzal, co je moje. Protože ona vždycky patřila jenom mně. Upozornění: Text obsahuje vulgarismy, násilné i erotické scény. 18+

Dvě setkání, která by se dala označit za příliš náhodná a velmi předvídatelná. Přesto se stala. Nabručený Skot si přijíždí do Anglie pro manželku, a je rozhodnut se tam příliš nezdržovat, a na jednu prostě ukázat. Jistě, že to bude hlavní hrdinka, lady Liliana. Jinak by se přece nemohla setkat s mužem, který neví, co je to úsměv. Jenže smůla, ona již svého vyvoleného má a rozhodně netouží po jiném. Takže tu máme menší problém. Dva muži a jedna žena. Jedna svatba a vzrušující cesta životem.

Hollywood plní sny. To není jen hláška z Pretty woman. A mladá Wiggy Lemonová o tom ví své. |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2015 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

Jestli si myslíte, že používání magie je hračka, pak jste na omylu. Chereen Croix pochází z ušlechtilé čarodějnické rodiny, která je plná mágů zasedajících v Řádu a řídících zemi. Všichni jsou to urození čarodějové ovládající těžké stupně magie. Chereen je jejich přesným opakem. Místo krajkových šatů raději nosí kalhoty, toulá se po městě a magii neumí ovládat skoro vůbec. Zdá se jako dávno zavrhlý člen rodiny. Jelikož si všichni čarodějové z významných rodin v dětství musí vyvolat kouzlem svého čarodějnického pomocníka, Chereen není výjimkou. Zřejmě osud chtěl, aby si vyvolala opravdu silného společníka - lva Arthura, z kterého se stane její skoro jediný přítel. A potom je tady chlapec z obyčejné rodiny, se kterým se zná už od dětství. I přes to, že žije na přepychovém sídle, si nepřipadá nijak bohatě. Když zjistí, že na jejich sídlo má zavítat známý šlechtic s půvabným jménem Gabriel, je tvrdohlavě rozhodnutá, že se ani v jeho přítomnosti nebude chovat jako dáma, a tak se představuje jako rebelka pobíhající po lesích se svým lvem a patnáctiletým obyčejným chlapcem. Jenže to ani netuší, co všechno se rázem s příchodem pyšného šlechtice změní a jaká moc se v ní vlastně ukrývá... - Picture credit - Jason Chan Art, nejlepší umístění #2 ve Fantasy 2016 a 2# ve Fantasy 2017

Hope je dítě osudu, tedy spíše dítě, které přežilo díky dvěma bohům z různých pantheonů, kteří porušili pravidla samotného velkého Dia a zachránili malou holčičku před jistou smrtí. Ta se tak dostává do římského pantheonu, kde vyrůstá, seznamuje se s ostatními bohy a některé si oblibuje možná víc, než by bylo vhodné. Jak roste, její opatrovníci dospějí k závěru, že bude navštěvovat školu pro polobohy - jsou totiž přesvědčení, že Hope není žádná obyčejná dívka, ale polobohyně. Jen si nejsou úplně jisti, čí je to vlastně dcera. Hope se honí hlavou podobné otázky, ovšem její hlavní starosti se točí převážně okolo toho, jak zapadnout mezi polobohy, když sama nedisponuje nějakými speciálními schopnostmi. A že to vážně není jednoduché. Jediní, kdo ji drží nad vodou, je pár mladých bohů, kteří se okolo ní motají a tak trochu jí pletou hlavu. S postupem času se rozhoduje všemu přijít na kloub, zjistit odpovědi na spoustu otázek. To ovšem netuší, do čeho všeho se tak zaplete... Cover by: KatieAlretha alias Káťa :) https://www.wattpad.com/user/KatieAlretha Best rating: #4 v kategorii fantasy (26.7.2017) #5 v kategorii fantasy (5.8.2017) #9 v kategorii fantasy (18.7.2017) #10 v kategorii Fantasy (4.6.2017) #15 v kategorii Fantasy (31.5.2017)

Lady Elizabeth sice není nejkrásnější dámou ve společnosti, ale za to temperamentu má dvojnásob. A tak když se dozví o nesnázích svého bratra, nenapadne ji nic lepšího než se mu vydat na pomoc. Bohužel záchrana se nepovede úplně podle plánu a Eliza se stává nedobrovolným „hostem" na pirátské lodi pod vedením kapitána s okouzlujícím úsměvem, kterého má většinu času chuť shodit přes palubu. Během jejich mořského putování a tváří tvář nebezpečí se však jejich vztah mění. Bude na konec záležet na tom, kdo se kde narodil? Nebo na pomstě jednoho muže?