Snarry fanfikce Poslední přemístění Harryho Pottera skončilo zmizením jeho magie a broděním hlubokým sněhem ve vichřici. Myslel si, že po porážce Voldemorta bude utíkat maximálně tak před posledními Smrtijedy, nebo před novým temným kouzelníkem či čarodějkou. Nikdy ho nenapadlo, že bude utíkat před bystrozory - koneckonců, byl jedním z nich. Jenže všechno to mělo své opodstatnění a ačkoli Harry nevěřil na náhody, jedna mu v podobě srubu, který obýval neznámý lektvarista, zachránila život. Velké díky za zimní obálku patří @FemmeFragile

S dovolením úžasné autorky Alice O'Really publikuji její příběh zde, na Wattpadu. Charaktery zde použité jsou duševním vlastnictvím J. K. Rowlingové a Alice O'Really, jejich využitím mi neplyne žádný finanční prospěch. V příběhu jsou zpracovaná homosexuální témata, násilné scény, doporučený věk 18+. Můj příběh začíná na posledních stránkách šesté knihy. Jednoduše si neumím představit, že by Harry poslušně čekal ukrytý ve stínu, zatímco vyčerpaný a zraněný Albus čelí Smrtijedům... Zásadní prohřešek proti světu paní Rowlingové je ten, že v Elysejském klíči jsou všichni o jeden rok mladší. Důvod je prostý - domnívám se, že kouzelník dosáhne plnoletosti v okamžiku, kdy se jeho magie ustálí a on se tak ocitne na svém magickém vrcholu; protože respektuji hranici plnoletosti 17 let a současně potřebuji, aby plnoletý byl až po absolvování sedmého ročníku, v mém příběhu nastoupil do Bradavic o rok dříve. Ostatní odchylky, velké, malé, úmyslné či neúmyslné, mi snad laskavý čtenář odpustí. Je tedy počátek června 1996, Albus Brumbál právě vypil smrtelný jed chránící viteál, Severus Snape, vázaný Nezrušitelným slibem k Narcisse Malfoyové, za ním spěchá na astronomickou věž a Harrymu chybí necelé dva měsíce do šestnáctých narozenin... Příběh pokračuje Stopami Šelmy

"Představil se mi jako Tomáš, ale nedlouho poté už pro mě byl jenom chlapcem, který byl posedlý létáním. Od pohledu snílek, ačkoliv v tom věku, ve kterém jsme byli... Kdo by nesnil o dokonalém životě a nadpřirozených silách? Stávali jsme v zimě u oken v družině, sledovali, jak padají obrovské sněhové vločky, luskali do rytmu a zdálo se nám, že se tím něco děje. Že se snáší k zemi postupně rychleji a pak zas pomaleji, podle toho, jak jsme to zamýšleli. Když člověk něco vidět chce, prostě to vidí, i když to tam není. A děti jsou v tomto obzvláště dobré, protože ještě nemají mozky poškozené krutou realitou. " Tištěnou verzi knihy pomáhali opravovat a betovat: @RickPoisonClone @SeragakiSteisy @ArtiiS @Emvaal @MrsGrayy @RaSoKim (Opravy nejsou zaneseny v této WP verzi.) Informace o tištěné knize můžete najít např. zde, ale i v dalších (novějších) příspěvcích stránky: https://www.facebook.com/AndrewRauthor/posts/2163089210605134?__tn__=K-R

TATE: Ten Nero je fakt psychouš! Ptá se na naprosto pitomé otázky, divně na mě čumí, a proč má nad obočím vytetovanej čínskej znak? Co to jako má být? Víš o tom, že na mě neustále mluví nějakou hatmatilkou? Vůbec mu nerozumím. Nerozumím tomu, proč se tak chová. Aspoň že mi nosí jídlo. NERO: 그를 좋아하지않아요. Aber er hat schöne Augen. Den idioten! Jasně, myslet si, že bude jiný než ostatní, byla nejspíš chyba, ale jeho smích má super zvuk. A vlasy dobře voní. Sní všechno, co mu donesu. Což asi není základ zdravýho vztahu, když jsme tu spolu zavření, ale... Víš, že jedno z nejoblíbenějších švédských jídel je Köttbullar? No tak dobře. Jsem zamilovaný do Tatea.

Snarry fanfikce Jaderské moře. Nedaleko chorvatského pobřeží se na vlnách pohupovala loďka, v níž se na dva týdny zabydlel Severus Snape. Ovšem nepřijel odpočívat - jeho prioritou vždycky byla a vždycky bude práce. Přijel získat jednu vzácnou ingredienci, která kvete v hlubinách moře, ale kromě toho přijel, aby nechal ze své mysli vypařit vyznání Chlapce, který přežil a zvítězil. Za krásnou obálku děkuji @FemmeFragile

Fanfiction na Harryho Pottera, párování Snarry (Harry/Snape). Sny a podvědomí je takové mé věčné téma. Harrymu se znovu zdá o Princi dvojí krve, i když si myslel, že po smrti Brumbála a odhalení identity bývalého majitele učebnice lektvarů se to již nestane. Za korekci děkuji @womiska.

Povinnost. Hlavní slovo v aristokratické rodině, ale i ve smrtijedském kruhu. A zdá se, že ani s pádem Pána zla jí nebude moci být nikdo oproštěn. Realita je drsná, protkaná melancholií a sentimentem, které se odráží ve vzpomínkách na doby, kdy se povinnost ještě dala na chvíli odložit a vyměnit za okamžiky štěstí a radosti. --- Volné pokračování Profesorského dohledu

Příběh o malém chlapci, pro kterého se spánek stává noční můrou. Gavroche si ve svém životě vytrpěl svém, ale ani po osvobození od krutého otce jeho starosti nekončí. V noci dokáže usnout jen na pár hodin. Jeho osvoboditel je bezradný. Jak může svému chráněnci pomoci, Postavy jsou vypůjčeny z mistrovského díla Bídníci/Les Miserábles od Victora Huga.

Sbírka několika drabblů o sto slovech ze světa Písně ledu a ohně/Hry o trůny. Původně napsáno pro Duben měsíc drabble 2016 na sosaci.net

Když bezpráví a krutost začala obývat Západozemí, našla se v něm skupina, jež se pokoušela vrátit spravedlnost mezi obyčejné lidi. Ti, jejiž původním úkolem bylo něco dočista jiného, přesto natolik podobného. Arya Stark měla tu možnost se seznámit s Bratrstvem bez praporců, ale nikdy neslyšela ten příběh, jak se stali tím čím jsou nyní. Neměla tu možnost to zazřít na vlastní oči, to, co spatřili oni. Proč se z nevěřících stali věřící a jak se z mrtvého lorda mohl stát ochránce Říčních krajin.