Příběh zcela obyčejné, slušné dívky, která má ze života jenom peklo. A k tomu ještě muž, který je blázen, vrah a zlý chlapec. Jak tento krátký příběh dopadne? Zamiluje se do ní nebo si s ní chce jenom pohrát jako s hadrovou panenkou?

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

#1 ve Fantasy :3 Pokračování povídky Mocná krev.

#1 ve Fantasy :3 Co jsem vlastně zač? Netuším... Je tu ještě on! Mám šanci to zjistit! Ale co mám zjišťovat? Schopnosti? Budoucnost? Všechno je tak zvláštní... Crrr! Zazvonil budík a já se chystám donového dne. Tento den mi přinese spoustu negativních a jednu pozitivní věc. Spoustu nových přátel a nový život pryč ode všeho co jsem znala.