Svoboda je to nejdražší, co může život nabídnout. A když Evangelina Camblová dostane rudou růži, ví, že to, čeho se nejvíc bála, se skutečně děje. Nikdo nemůže utéct svému osudu. Přečtěte si příběh z prostředí Mafie plný utrpení, bolesti, strachu, ale i touhy, lásky a živočišné přitažlivosti. Jak vše dopadne? Přežije Evangelina? Jaké je její tajemství? Pozor!!! Nevhodné pro mladistvé! 18+ Obsahuje vulgarismy, násilí a sexuální scény!

#1 v kategorii Romance #2 v kategorii Romance 09.06.2017 Nikdo ho neznal tak jako já. Každý ho odsoudil ještě dřív, než ho dokázal poznat. Přišel s pověstí, která se s ním táhla i nadále, ale jen já se rozhodla ho doopravdy poznat a tím vidět jeho pravou tvář. Dokázala jsem poznat, jak se cítí, nebo na co myslí bylo to jen o tom znát jeho osobnost. Jen kvůli vzhledu si hned lidé mysleli to nejhorší, tetování po těle a piercing, prostě se ho báli. Zprvu to byl jen můj spolusedící, ale časem se mi dostal pod kůži a já ho nedokázala dostat pryč. Vlastně jsem ani nechtěla. Nedokázali jsme bez druhého pomalu dýchat, on byl moje droga a já byla ta jeho. Byl majetnický, agresivní a neskutečně žárlivý. Pamatuji si na náš rozhovor dodnes. „Nedokážu na tebe přestat myslet." „To už není můj problém." „Proč jsem tě vůbec potkala." „Varoval jsem tě, ale ty jsi neposlouchala." „Nejsem pro tebe dost dobrý, copak to nechápeš?!" zařval na mě. „Ne jsi perfektní," šeptla jsem a on se zarazil. „Co tu děláš?!" přecedil skrz zuby. „Jen jsem se dívala," pousmála jsem se a on mi vytrhl spis z rukou. „Děláš si kurva srandu!" zvýšil hlas a v tom jsem na tváři cítila štiplavou bolest. „Ty. Ty," nedokázala jsem to vyslovit, když v tom mě chytil silně za paži. „Drž laskavě pusu a jdeme!" !!!!Upozornění Příběh obsahuje vulgarismy, sexuální scénky i násilí. Pro profíky přes češtinu to bude kniha plná nervů, ale jakmile knihu dokončím chyby budu opravovat.!!!!!(13+) Na 1.Díl se můžete těšit už 20.4.2017(Možná i dřív) Vaše Princess.Topinka

Už je to pár let od chvíle, kdy se Chloe začal bortit život jako domeček z karet. Pár let od chvíle, kdy ztratila spřízněnou duši a s ní i svou dlouholetou lásku. Ve snaze znovu najít samu sebe, se ztratila ještě víc a nikdo neví lépe než ona, že čas zlomené srdce nikdy úplně nezahojí. Každý den se pro Chloe jeví být těžkým stereotypem, ze kterého nejspíš není úniku. Nebo si to aspoň myslí do doby, kdy se znovu neobjeví stín z její minulosti. Volné pokračování příběhu Poslední tábor.

,,Co je to za šéfa, že ti může rozkázat, abys mu dal svou jedinou dceru?!" vyjeknu a začnu přecházet po místnosti sem a tam. ,,Je to někdo, kdo nám může hodně ublížit, pokud mu nevyhovíme," povzdychne si otec. ,,Udělej to pro svojí rodinu. Prosím," chytne mě za ruku a zahledí se mi do očí. ,,Jak moc může ublížit?" na sucho polknu. ,,Hodně," ,,Jak moc?" zvýším trochu hlas. ,,Může nás zabít," vydechne a celý můj žaludek se okamžitě scvrkne strachem. *14# v kategorii Romance - 9.2. 2018*

Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019

Jedna ze dvou mých verzí do jedné literární soutěže. A mám dojem, že jí ani třídní neposlala.. Specko_07 (c) 2016

Nikdo si nevybere, čím bude. Každý jednou bude tím, co si pro něj osud připravil a ať už dělá cokoliv. Nedokáže to změnit, jen ovlivnit. Je to jako kdybyste chtěli, aby krychle neměla hrany. Nejde to. Pouze z ní uděláte kouli. Už to nebude ta krychle s hrany, ale obyčejná koule. Prostě to nejde. Život je plný bolesti, smutku a závisti. Jasně, jsou tady i ta pozitiva, ale řekněme si pravdu. Už není tolik lidí, co mají od rána do večera úsměv na tváři. A když už ho mají, celý večer v posteli probrečí a tomu se neříká radost, ne-li přetvařování. Nikdo není šťastný celý život. Říkáte, že jo? Nikdy jste nepřišli o osobu, která vám byla nejbližší? Nikdy jste neskončili v nemocnici, kvůli vaší neopatrnosti? Nikdy jste nedostali špatnou známku a netrápili jste se kvůli ní celý den? Vůbec nikdy jste neřekli něco, čeho byste druhý den litovali? -------------- Ona žila život, jako na bavlnce, i když pro někoho to bylo spíše utrpení, jí to nevadilo. Měla milující rodiče, kteří jí dávali všechno, i přesto, že neměli nic. I když nebyli zrovna nejbohatší a měli trochu problémy s penězi, tak dělala co mohla. Školu sice nemohla dokončit, kvůli penězům, ale práce, kterou měla, jí vůbec nevadila a byla ráda za to, co má. Nikdy by jí nenapadlo, že by se mohla dostat do takového problému, jako se právě teď dostala. On sice rodiče měl, ale nikdy je nepotkal. Nikdy o něh nejevil zájem, stejně, jako oni o něj. Nevěděl, co přesně znamená slovo máma a táta. Vždy říkal, že mu je všechno jedno a nebral ohledy na to, že se ho všichni bojí, kvůli tomu, jak se chová. Jenže kdo mu měl říct, aby se tak choval, než máma? Co když mu jen někdo do hlavy vecpal, ať se snaží chránit, ale vůbec neřekl jak? Sice ho učili, jak se má chovat ve společnosti, ale když nikdy nepoznal lásku, jak on sám jí někomu může dát?

Bloudím ve svých myšlenkách, nevím co znamenají. Z oblíbené holky až na dno-podivín v pozadí. V mích představách se mimo jiné objevuje i kluk, neznám jeho jméno, nikdy jsem s ním nemluvila a přesto je všude v mé blízkosti. O hodinách matematiky kdy vnímám jenom jeho a sebe v temném lese, nikdy jsem se mu nepodívala do obličeje ale znám každý jeho detail. To by stačilo, neprozradím vám o sobě přece všechno!

Kniha je o škole, kterou vede náš Pán. Dozvíte se zde o kolejích, vyučování a o spoustě jiných věcech. Na konci knihy si budete moci udělat test, do jaké koleje patříte. Tak si přečtěte o Voldemortovské verzi Bradavic.

Jedním slovem - ignorant. © 2016 - short story