Toto je moj adventný kalendár, ktorý som si vyrobila. Každý deň si na lístoček napíšem jednu z viet z mojich obľúbených príbehov z Wattpadu, ale aj z normálnych kníh. Každý deň jeden. Pretože dôležité veci si uvedomíme často až vtedy, ak sú vybraté z kontextu a popísané málo slovami.

Každý člověk potřebuje po traumatickém zážitku či po rocích existencionální krize v hledání smyslu života, jinou terapii, aby všechno postupně vstřebal a nepřišel dočista o rozum. Jednadvacetiletá Karin Marinella byla po tragické nehodě celé své rodiny a následném odmítnutí hospitalizace v psychiatrické léčebně vrhnuta do místa plného odpadlíků nacházejícím se na africkém kontinentě v Libérii. Už první den si rozpoutá válku s arogantním Dantem Flemingem, který je plný předsudků a také přesvědčen, že holka na takovém místě nemá co dělat. Jenomže to ještě Dante, a ani nikdo jiný z odpadlické pěchoty, neví, s kým má ve skutečnosti tu čest. PŘÍBĚH JE PRAVIDELNĚ PUBLIKOVÁN NA: https://darkaryy.blogspot.com/

Dievča s tajomstvami sa snaží uniknúť z magického sveta späť do reálneho. Tajomstvá ostatných ju nemienia pustiť. Muža so znamením naháňa minulosť. Budúcnosť k nemu tiež nie je zhovievavá. Neočakávaný a nedobrovoľný spojenec so sebou nosí neexistenciu. Keby mohol, dal by ruky od celej situácie preč. Tajomná zlodejka sa skrýva tam, kde ju nemožno nájsť. Ukradnutý predmet jej prinesie smolu. Namrzený odpadlík hlási návrat. Mnohí sa ho však snažia zbaviť. Mocní predstavitelia mágie sú trpezliví i nedočkaví. Jedno i druhé ich robí nebezpečnými aj zraniteľnými. Nechceš stretnúť ani jedného z nich. Niektorí sú Zberatelia, iní Spektrá. Zamiešať sa medzi ich tajomstvá môže mať smrteľné následky. Všetci sa totižto náhlia za tajomstvami, ktoré nevedia a pre ktoré sú schopní aj vraždiť. Tajomstvom je, ako zomrieť. Tajomstvom je, ako to celé prežiť. Pôvodný príbeh: 2015-2016 Editovaný príbeh: 2019

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.