„Děti, jen pojďte blíž, přečtu vám pohádku," pověděl šedivý stařec a hrozivě se usmál, čímž odkryl pohled na těch pár žlutých zubů, co mu zbylo. „Vím, že se těšíte," pronesl směrem k pěti dětem, které seděly v křesle u krbu. Ano, všechny děti seděly na jednom křesle. Jedno vlevo, druhé vpravo, zbylé tři na nich. Jestli jim to vadilo? Těžko říct. Byly už pár týdnů mrtvé. • • • • Sbírka mnou vymyšlených strašidelných povídek. Některé budou delší, jiné kratší. Pro přehlednost a lepší čtení budou nicméně rozděleny na části po cca 500 slovech. Jelikož jsou tyto příběhy mým výtvorem, jakékoliv kopírování není povoleno. Pokud se vám líbí, budu ráda za hlasy nebo komentáře, ale na svůj profil nebo kamkoliv jinam ty příběhy laskavě nekopírujte.

Tento příběh, je druhý díl k příběhu Chosen tudíž obsahuje spoilery. Proto doporučuji si nejdříve přečíst první díl. Mysleli jste si, že srdceryvným rozloučením Matta s Jess to skončilo? Tak to si myslíte špatně. Naše hlavní hrdinka se opět ocitá v tom stejném lese, kde se odehrávala předchozí hra. Opět skončila na místě, které jí není povědomé, i když měla pocit, že většinu z tohoto vězení již zná. Tentokrát ji však doprovází tajemný Michael, který ji zcela evidentně zná, přestože ona si ho pamatuje pouze ze svých nožních mur. Akce poslání Jess domů selhala. Nyní se stává právoplatnou hráčkou. Pokud si však myslíte, že toto je ta nejhorší zpráva, tak to zcela evidentně nemáte nejmenší tušení, co nás ještě čeká. Pletete se víc, než by vás i ve vašich nejšílenějších snech mohlo napadnout. Hra číslo dvě právě začíná. Cover od úžasné @GabrielaBartoov ♥ Děkujuu ♥ #8 v Fantasy ❤❤ děkuju hrozně moc!❤ (6.3 2017) #7 v Fantay (12.3 2017) jste nejlepší!❤

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Byla jsem normální holka, která měla úžasný kamarády. Stačil jeden okamžik a najednou jsem byla holka, která nežije v Anglii, ale v Austrálii. Jak to dopadne? Ještě ke všemu, když mám mít nevlastního bratra? Všechno tohle se dozvíš pouze tady. Klikni na "ČÍST" a ponoř se do mého příběhu. ***** Místa jsou většinou pravdivá jen přeložena do češtiny a v závorce napsaná v originále.