Sedmnáct let, blonďaté vlasy, modré oči, kupa kamarádů. Jediné, v čem je jiná než ostatní je, že se v životě do nikoho nezamilovala... .short story. #1 v Povídka - 19.2. 2017 (Lidi, děkuju moc! 😊❤️) #5 v Povídka - 24.10. 2017 (I po takové době se povídka umístila na tak úžasném místě? Děkuju vám. Vážně!)

"Láska je blbost, ne vlastně je to neexistující blbost" "To co říkáš je blbost, láska je na každým kroku" "A já ti to dokážu"

...a Popelku našel krásný princ, dal jí střevíček a byla svatba. A všichni žili šťastně až do smrti. Ale tohle není pohádka. Život - moc reálný - a pohádka - moc nereálná - jsou dvě odlišné věci, které se vlastně bezvadně doplňují. I když se ale nenarodíme jako bohaté a krásné princezny, nebo jako hodní a stateční princové, můžeme se snažit si mizerný život proměnit v nádhernou pohádku se šťastným koncem. ••• Věnováno @Sharka_Potter ❤ ©mrsxdarcy |v příběhu se mohou vyskytovat vulgarismy #6 v Povídka

Zabloudit v lese a vymyslet pomstu? Pro Camerona žádný problém. |Příběh z pohledu tentokrát Camerona a pokračování "Nerd"| - Vyjádřování a styl psaní v Cameronovi je jiný než v Nerd, jelikož každým rokem se vyjadřujete jinak a tohle není výjimka. #3 v povídce- 3.2. #7 v povídce- 21.1.

Ne každá blondýnka je hloupá, Elizabeth je toho příkladem. Je uzavřená a maskuje se tak, že jí nejde vidět do obličeje, ale ti co ji už viděli si myslí že je perfektní. Cameron je typický frajírek na škole, nikdy se o ni nezajímal, proč by taky měl že? Může mít každou holku. Ale co se stane když se tyto osoby setkají.

Chris Baker, místní skejťák, bad boy a děvkař s obrovským talentem na psaní. Jeho matka zemřela a jeho agresivní otec mu to klade za vinu. Isabella Miller, hodná holka, jejíž život naplánovala její matka. Co se stane, když se tihle dva kompletně odlišní lidé potkají? A co když se do sebe zamilují? Změní Chris své chování? VAROVÁNÍ!!!!!!!!! ČTĚTE NA SVOU VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST. NENÍ TO VŮBEC DOBRÉ A NEJSEM NA TO PYŠNÁ. RESPEKTUJTE PROSÍM TO, ŽE JE TO MŮJ PRVNÍ ORIGINÁLNÍ PŘÍBĚH, VE KTERÉM SE NACHÁZÍ HROMADA NESROVNALOSTÍ V TEXTU, DĚJ MÁ RYCHLÝ SPÁD.

,,Nikdy jsem si nemyslela, že to dopadne takhle." Jmenuji se Katrin. Je mi 15 let a jsem hrozně stydlivá, citlivá a nesmělá. Nerada se seznamuji, ale rodiče se rozhodli, že se budeme stěhovat. Táta si našel novou práci ve městě a tak jsme museli. Do nové školy jsem se ani trochu netěšila a měla jsem důvod. Z nové školy se stala noční můra. Každý den probrečím, straší mě noční můry, bojím se zítřka a nechci tu být. Moji spolužáci mě nenávidí. Vím to, až moc dobře. Možná se to někdy změní a nebo taky ne. Všichni jsou proti mně a nevím, jestli se to změní a už je mi to jedno. Třeba svůj názor někdy změním, ale to by se musel stát zázrak a já na tak velká zázraky nevěřím. Jsem Lukáš a chodím do deváté třídy. Jsem jeden z nejoblíbenějších kluků na škole a nehodlám to změnit. Všechny holky mě chtějí, ale já o ně nestojím. Na naší škole jsou samé malé a namyšlené kačenky se kterými si chvíli hraju a pak mě přestanou zajímat. Ještě jsem s žádnou, ale ,,nechodil". Jen pozlobit a nechat být. Začala mě, ale zajímat ta nová holka. Vypadá jako snadný terč a stálo by za to jí něco provést. Přeci jen je nová a nezná mě, takže pro mě začíná nová hra. Jen by to chtělo vymyslet nějaký plán. Ale mám být na ní zlý od začátku, nebo si s ní mám hrát a pak jí odkopnout a být zlý až potom? Co když nevyjde ani jedno?

Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemství? Nejlepší umístění - #1 Teenfikce

Stačila jí pouze kniha a všechen ten chaos co okupoval její myšlenky. Kam jsi jen odešel, Dallasi? Shortstory #500 vidění a 51 votes -21.7. #1k vidění a 121 votes -28.7. #1 v kategorii povídka -8.12. 2016

Pomalu otevřu oči a prohlédnu si krásně vymalovaný bílý strop. Otočím hlavu na stranu a spatřím ještě spícího Huntera, jak si v klidu pochrupuje. Potichu se otočím na levý bok a začnu si prohlížet celý jeho obličej. Má tak dokonalý rysy! A je možný, aby měl kluk tak krásný řasy?! A ty jeho plný rty, co už jen čekají, kdy budou moct zase někoho políbit...