COMPLETED marcus writes to his twin every day. or at least he tries to.

Po světě se potuluje spousta podivných lidí. Někteří dokonce unáší nevinné dívky a chlapce, aby je mohli svým vlastním způsobem využívat. Jak daleko to může zajít, když jeden takový člověk unese i Marcuse a Noru? Jak oba ustojí nátlak toho všeho, co po nich jejich únosce, očividný šílenec, chce? ❕- Varuji předem, v příběhu se budou vyskytovat vulgarismy, sexuální scény a násilí, pečlivě zvažte, zda do toho chcete jít, či nikoliv, já vás varovala -❕ ▪️All rights reserved▪️

Co když ani jeden neví, že má bratra? Jak budou reagovat, když to zjistí? #1-marcusamartinus #1-mactinus #1-dvojčata ~Inspirováno filmem~

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

,,Promiň, promiň že jsem ti to tajil, já ti to chtěl říct, už hodněkrát, fakt chtěl ale nevěděl jsem jak by jsi reagovala. Ale teď musim jít, je to fakt důležitý" řekne když si klekne přede mě. Když se vám život obrátí naruby díky jednomu incidentu, díky jednomu člověku, díky jednomu městu... je lepší mít někoho po svém boku, komu můžete s naprostou jistotou věřit a říkat mu úplně vše. Ale co když je to všechno jen na oko? Co když se za tím člověkem skrývá více než si myslíte? Na druhou stranu, co když vy tomu člověku neříkáte vše? TENTO PŘÍBĚH BYL MŮJ PRVNÍ TADY NA WATTPADU. TAKŽE TO PROSÍM BERTE S VEEEELIKOU REZERVOU. KOREKCE NEPROVEDENA. -Nejlepší umístění- •20.2.2k19 - #1 - peter •7.4.2k19 - #1 - tonystark •27.10.2k18 - #2 - parker •18.11.2k18 - #7 - marvel •13.7.2k19 - #11 - spiderman •10.12.2k18 - #18 - avengers

Občas se lidé bojí nahlas něco přiznat a občas se dokonce bojí to něco přiznat i sami sobě. Každý své problémy, nejistoty a pochybnosti řeší jinak. Někdo tomu pouze nechává volný průběh, někomu zkrátka stačí se nad tím vším jen pořádně zamyslet či se s někým poradit. A někdo se třeba rozhodne si vše urovnat pomocí přenesení svých myšlenek do psané formy. Právě k tomuto řešení se uchýlil osmnáctiletý Louis Tomlinson. Není se čemu divit, dříve chtěl být spisovatelem. Ačkoliv by se jeho spisy v podstatě daly přirovnat k deníku, určitá odlišnost je jednoznačná. On se totiž rozhodl vše pojmout poměrně jinou formou. Formou dopisu pro jeho nejlepšího kamaráda. Udělá tak i přesto, že nabývá domnění, že si řádky jím napsaných textů nikdy nikdo nepřečte. Kdyby jen věděl... DOKONČENO (15 kapitol) ✅ Korekce je hotová (v případě, že najdete chybu, prosím o připomenutí). Nejlepší umístění: #5 - larry (2.9. 2019) #4 - larryisreal (9.12. 2019) #14 - ship (10.12. 2019) #18 - 1d (10.12. 2019) #14 - loveislove (10.12. 2019) #12 - ship (23.1. 2020) #6 - larryisreal (23.1. 2020) #2 - larryisreal (6.3. 2020) #13 - loveislove (6.3. 2020) #11 - ship (6.3. 2020) #5 - larryisreal (3.4. 2020) #11 - loveislove (23.8. 2020) #9 - loveislove (12.3. 2021) #12 - larryisreal (12.3. 2021) UPOZORNĚNÍ V příběhu se bude objevovat: - vztah dvou kluků (což doufám nemusím vysvětlovat) - vulgarismy Nebojte se mi dát zpětnou vazbu, ať už formou hlasování či komentářů. *Obrázek, který je na coveru, jsem šlohla z instagramového účtu: @flanu_* Přeji příjemné čtení. Mia_Charlotte

Tato povídka je z blogu

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha

Počas prechádzky Harry natrafí na jeden inzerát. Istý Louis Tomlinson hľadá spolubývajúceho. Harrymu sa inzerát pozdáva a rozhodne sa,že sa tam pôjde pozrieť. Cestou však zrazí nejakého muža so psom. Shodou okolností jeho meno je Louis Tomlinson.

Harry tu řeku nenáviděl. Nenáviděl, jak hlasitá byla. Nenáviděl, že kolem ní musel každý den procházet a dívat se na ni od úsvitu do soumraku. Kdyby mohl, odstěhoval by se, jak nejdál by to jen šlo. Udělal by to tak strašně rád, jenže k tomu místu ho vázalo příliš pevné pouto, jejž nebyl schopen zpřetrhat... //oneshot//